První česká světice od r. 1720
Téměř 10 000 poutníků z Československa bylo v chrámu sv. Petra ve Vatikánu svědky historické události, významné nejen pro naše věřící, ale pro celý národ - prohlášení Anežky Přemyslovny za svatou.
Anežka Přemyslovna je první českou světicí od roku 1720, kdy byl kanonizován sv. Jan Nepomucký. Prvním naším světcem vůbec je sv. Prokop, prohlášený za svatého již v roce 1204.
Aktu svatořečení se zúčastnila čs. vládní delegace vedená ministrem kultury ČSR Milanem Kymličkou. Členy delegace jsou Zbyněk Žalman, předseda Čs. strany lidové, Vladimír Janků, ředitel Sekretariátu pro věci církevní vlády ČSSR, náměstek ministra, František Jelínek, náměstek ministra kultury ČSR, a čs. velvyslanec v Itálii Norbert Židek.
Obřad začal v 9.30 příchodem papeže Jana Pavla II. doprovázeného četnými kardinály a biskupy. Mezi těmi, kteří s nimi koncelebrovali mši svatou, byl i kardinál František Tomášek, arcibiskup pražský a primas český, Ján Sokol, arcibiskup trnavský, František Vaňák, biskup olomoucký.
Kanonizaci uvedl kardinál Angelo Felici, který stojí v čele kongregace pro svatořečení. V 10.05 hodin přednesl papež Jan Pavel II. kanonizační formuli. Zazněl dlouhý potlesk přítomných, kteří zapěli Chvála Bohu na výsostech a Pokoj lidem dobré vůle.
Jan Pavel II. pak česky promluvil k poutníkům z Československa: „Anežka Česká, již dnes s radostí vzýváme jako svatou, měla význačný podíl na občanském a kulturním vývoji svého národa a zůstává i nám blízkou pro svou křesťanskou víru a svou lásku.“
M. Ulčák pro jednotný SSM
Celostátní konference SSM pokračuje diskusí v plénu. Martin Ulčák hovořil o úkolech mládežnické organizace v období přestavby. Podpořil, aby i nadále naši mládež zastupovala jednotná organizace. Je však potřebné prohloubit demokratizaci a rozšířit spektrum zájmových skupin a kolektivů v ní sdružených. Pražské svazácké organizaci se osvědčilo při tříbení názorů na různé politické, hospodářské i mezinárodní otázky pořádání diskusních klubů. Tuto formu diskuse mezi jednotlivými skupinami mládeže je nezbytné dále rozvíjet a vybírat témata, která mladé lidi nejvíce zajímají.
TAJNÉ PRO ÚV KSČ
Mandler zakládá stranu
Na schůzce užšího vedení nelegální Československé demokratické iniciativy (ČSDI) dne 6. 11. 1989 informoval Emanuel Mandler, že se nepodařilo vytvořit tzv. koordinační výbor, a to především z důvodu odmítavého stanoviska Václava Havla a HOSu, jediným „spojencem“ ČSDI v této snaze zůstala Obroda. Vzhledem k tomu Mandler rozhodl, že je čas přeměny ČSDI v nezávislou politickou stranu. Za tímto účelem vypracoval a předložil užšímu vedení ČSDI koncept programových požadavků tzv. nezávislé politické strany a koncept dopisu ministrovi vnitra ČSSR s rozhodnutím předsednictva ČSDI požádat státní orgány o registraci jako nezávislé politické strany pod názvem „Československá demokratická iniciativa“. Bylo řečeno, že ČSDI musí zažádat o registraci, chce-li obdržet nějaké peníze, protože musí nejdříve existovat jako organizace. O oficiální registraci požádala ČSDI 11. 11. 1989.
Nespokojenost
v Meoptě
Nespokojenost pracovníků k. p. Meopta Přerov vyvolává zejména to, že na některých dílnách nemají práci, proto jim ji shání samotní mistři mimo podnik. K podstatnému zhoršení situace může dojít v roce 1990, kdy na montážích nebude práce asi pro 200 lidí. Vedení ani ostatní orgány v podniku si vážnost situace pravděpodobně neuvědomují.
Řidiči se bojí jezdit do SSSR
Řidiči mezinárodní kamionové dopravy ČSAD Gottwaldov stále ve větší míře odmítají přepravy do SSSR s tím, že mají obavy z problémů při přepravě. Jde o vykrádání zásilek, beden s nářadím, vynucené zastavování kamionů překážkami na cestě a následně vynucené „dárky“ pachatelům, jinak jsou vozidla ohrožována kamením apod. V případě tankování je běžnou normou za 100 litrů nafty jedno pivo. Značné problémy jsou při vykládce kamionů s ohledem na současnou pracovní morálku v SSSR. Z toho plynou i obavy řidičů z realizace přestavby v ČSSR po vzoru SSSR, PLR, MLR a nyní i NDR.
