NEW YORK/PRAHA Bývalý viceprezident a „prorok globálního oteplování“ Al Gore sbíral letos všechna možná ocenění od filmového Oscara po Nobelovu cenu míru. Spisovatelka J. K. Rowlingová zase uzavřela nesmírně populární ságu o Harrym Potterovi. Oba měli celosvětově ohromný vliv. Osobností roku 2007 časopisu Time ale nejsou. Tento titul náleží za „mimořádný vůdcovský počin při stabilizaci Ruska“ prezidentu Vladimiru Putinovi. Na Gora, Rowlingovou, čínského prezidenta Chu Ťing-tchaa a velitele amerických vojsk v Iráku generála Davida Petraeuse zbylo jen sdílené „druhé místo“.
Výběr Osobnosti roku Time má prestižní charakter a od prvního vyhlášení v roce 1927 tento titul sice získali téměř všichni američtí prezidenti (včetně současného George W. Bushe, jenž byl osobností Time hned dvakrát). Nejedná se však o ocenění nebo výraz podpory od časopisu. Sama redakce charakterizuje kritéria takto: „Při nejlepším je to nezkreslený pohled na svět takový, jaký je, a jeho nejmocnější osobnosti a síly, které ho formují – k lepšímu nebo k horšímu,“ uvádí ve zdůvodnění letošního výběru zástupce šéfredaktora časopisu Time Richard Stengel.
Podle Stengela také Putin vrátil Rusko na „mentální mapu“ Američanů a vrátil mu velmocenské postavení, o které přišlo během chaotických 90. let. „Za značnou cenu principů a idejí, jichž si svobodné národy váží, předvedl mimořádný vůdcovský počin při stabilizaci národa, který stabilitu jen málokdy poznal, a přivedl Rusko zpět k velmocenskému stolu. Proto je Vladimir Putin Osobností Time roku 2007, “ uvádí Stengel a dodává, že Putin „symbolizuje stabilitu – stabilitu na úkor svobody, stabilitu na úkor volby“.
V minulosti byli osobnostmi roku třeba i Adolf Hitler, ajatolláh Chomejní a dvakrát třeba Josif Stalin. V roce 2001 byl údajně vážným kandidátem i nejhledanější terorista světa Usáma bin Ládin, nakonec však redakce magazínu zvolila podstatně méně kontroverzní variantu – tehdejšího starostu New Yorku a nynějšího republikánského prezidentského kandidáta Rudolpha Giulianiho. Jistou roli při bezpečné sázce na „Starostu Ameriky“ sehrála zkušenost z roku 1979. Poté, co Time jmenoval osobností roku duchovního vůdce íránského revoluce ajatolláha Chomejního, přišel o mnoho předplatitelů.
Kromě prominentních státníků padla v uplynulých 81 letech volba opakovaně na americké generály (za druhé světové války), americké vojáky (za korejské války v roce 1950 a irácké 2003), dva papeže (Jana XXIII. a Jana Pavla II.), vědce, „mladé lidi“ nebo „střední třídu“. Loni Time poněkud atypicky jmenoval osobností roku „vás“, tedy miliony lidí, kteří nějakým osobním příspěvkem přispěli k rozvoji internetu. Koncept „vy“ loni porazil třeba íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda nebo čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa.
Time se tak mimo jiné přihlásil k vlastnímu výběru z roku 1982, kdy trochu prorocky jmenoval „osobností roku“ počítač.
