Nejprotivnější na době normalizace asi bylo to věčné otravování s kdečím. Jistě, zavíralo se ještě pořád, ale ne moc a ne na moc dlouho, represe režimu ochably, jak ochaboval celý režim. Americký historik Padraic Kenney si myslí, že ty věčné příkazy a zákazy, jak se co smí a nesmí, otravovaly mladou generaci ve středoevropských zemích natolik, že mládež vyrazila do ulic, čímž režim poděsila a přispěla k jeho pádu.
Jako mnozí z těch, kdo v listopadu 1989 demonstrovali na náměstích ve snaze skoncovat s komunismem, jsem si i já myslela, že se po jeho zhroucení zbavíme i těch otravných úředních přípisů. A vida, nepovedlo se! Kamarádka mi vyprávěla, že se její dceři narodil syn, kterému se rodiče rozhodli dát jméno Reuel. Kromě toho, že se tak jmenuje mimo jiné autor Pána prstenů Tolkien, je to jméno starozákonní, Reuel je například Mojžíšův tchán. Je to možná jméno v Česku neobvyklé, ale není přece výjimka, chtějí-li rodiče dát dítěti nepříliš užívané jméno - tedy nepříliš užívané v Česku.
Jenže matrikářka z Neratovic, kde se chlapeček narodil, rodičům napsala, že Reuela nemůže do matriky zapsat, „protože se nejedná o správnou pravopisnou podobu jména“, a že „je nutné k tomuto jménu doložit posudek soudního znalce“. A když ne? Pak bude „vystaven rodný list..., kde v kolonce ,jméno dítěte‘ bude uvedeno ,nezjištěno‘.“ A to se taky stalo. Rodina tedy má doma chlapečka „nezjištěno“ a bez svolení úřadů mu říká Reuel.
Paní matrikářka z Neratovic ovšem nebyla nevstřícná: sdělila rodičům nebohého malého „nezjištěno“, že soudním znalcem je dr. Miloslava Knappová a poslala jim na ni i spojení. Rodiče však zůstali zatvrzelí: nechtějí se obracet na dr. Knappovou, nechápou, proč by o jménu jejich dítěte měla rozhodovat. „Pravopisnou podobu jména Reuel uvádí i Výkladový slovník biblických jmen, jehož autorem je prof. Jan Heller a jehož spoluautorem je soudní tlumočník mgr. Robert Řehák. Tutéž transkripci používá ve svých překladech i soudní tlumočník PhDr. Bedřich Nosek,“ napsali Městskému úřadu v Neratovicích. Nebylo jim to ale pranic platné, chlapeček je úředně „nezjištěno“ a rodiče si musejí počkat, jak 30. října rozhodne soud v Kladně.
Není to první případ, kdy vznikly úřadní tahanice o jméno dítěte. Rodiče občas mívají o originalitě dost zvláštní představy. Za stalinských dob dostávaly v sovětském Rusku děti třeba jméno Pětiletka nebo Marxena (podle MARX-ENgels), a analogické nápady s jiným ideovým podtextem se jistě mohou vyskytnout i dnes. Musím se přiznat, že si ani v takových případech nejsem jista, zda má zasahovat stát. Pro dítě může být nepříjemné, budou-li se mu děti kvůli jménu smát, ale i ze sebepitomějšího jména se dá udělat docela únosná zkratka - a posměch zdaleka není jistý. Nic takového ovšem neplatí pro jméno Reuel, tam postup neratovického městského úřadu pokládám za nesmyslné obtěžování. A obecněji: řekla bych, že stát má zasahovat do záležitostí rodiny opravdu v jen krajním případě, a za takový otázku jména nepokládám.
***
Pro dítě může být nepříjemné, budou-li se mu děti kvůli jménu smát, ale i ze sebepitomějšího jména se dá udělat únosná zkratka - a posměch zdaleka není jistý
Pondělí Neff
Úterý Vaculík
Středa Baldýnský
Čtvrtek Rejžek
Pátek Šustrová
Sobota Klíma
