Neděle 14. dubna 2024, svátek má Vincenc
130 let

Lidovky.cz

Rezavějící „ocelové město“ má ožít

Česko

Architekti představili možnou podobu technických památek ve Vítkovicích. Navrhli amfiteátr, muzeum i společenské centrum

OSTRAVA Dominanta Ostravy, nefunkční „ocelové město“ ve Vítkovicích, by mělo přestat rezavět a rozpadat se. Významní architekti si nyní lámou hlavy, jak nejlépe využít vysoké pece, těžní věže, energetické centrály a další části rozlehlého areálu. Ten je památkou a není možné srovnat ho se zemí.

Zástupci akciové společnosti Vítkovice, jíž tzv. Dolní oblast patří, přiznávají, že v některých částech jsou stavby v kritickém stavu. Proto ani turisté při organizovaných prohlídkách na mnoho míst nesmějí. Ocelářský gigant nyní oznámil, že společně s ostravskou technickou univerzitou připravil první konkrétní návrhy oživení areálu.

Některé plány mohou až vyrazit dech. Například v původním plynojemu o průměru sedmdesát metrů by mohlo vzniknout kongresové centrum. Uznávaný architekt Josef Pleskot navrhl vyříznout dolní část stěny a nahradit ji sklem, uvnitř pak pod skleněným zvonem vytvořit sál podobný antickému amfiteátru. A přímo za pódiem by prosklená stěna umožnila výhled na jednu z vysokých pecí. Více než třicet metrů vysoký plynojem by si tak ponechal svůj tvar, uvnitř by se však už nehromadily plyny, ale lidé. Cena? Podle prvních odhadů více než čtvrt miliardy korun.

Památkáři souhlasí Památkáři podepsali memorandum, jímž s rozsáhlou proměnou souhlasí - podle jejich generální ředitelky Naděždy Goryczkové taková úmluva nemá v republice obdoby. „I památky musí žít,“ uvedla po podpisu. Památkáři souhlasili s tím, co může z areálu zmizet, co je třeba zachovat a co lze upravit. Majitelé komplexu ze společnosti Vítkovice se zase podle generálního ředitele Jana Světlíka zavázali, že nebudou usilovat o zmenšení rozsahu ochrany.

Architekti Helena a Václav Zemánkovi se zase vyrovnávají s přeměnou někdejší šesté energetické ústředny v muzeum a společenské centrum. Jeho součástí ale mají zůstat obří kola s dmychadly, která zajišťovala přísun vzduchu pro koksárenské baterie. Za 180 milionů korun by měla budova dostat zcela nové útroby.

Relativně nejméně změn čeká vysokou pec číslo 1 - ta by i v budoucnu měla co nejvíce připomínat poslední odpich v září 1998. Naučná stezka má po ní provést zájemce a umožnit jim vystoupat až na netradiční vyhlídku. I její úprava si ale vyžádá desítky milionů korun - některé ocelové plochy se propadají, jiné k takovému stavu nemají daleko.

Z původní vítkovické Dolní oblasti je jedenáct hektarů součástí národní kulturní památky. Patří k ní i dosud státní důl Hlubina, o jehož převedení z majetku podniku Diamo požádal krajský úřad, aby ho do celého projektu také zapojil.

Oblast je významná v tom, že se na jednom místě spojila výroba železa od těžby černého uhlí přes výrobu koksu až po produkci železa a oceli. Dolní oblast se tak stala součástí nově vytvářeného seznamu významných evropských památek Evropské dědictví a současně je jedním z možných kandidátů České republiky pro zápis na Seznam světového dědictví UNESCO.

Autor:

Pylová sezóna: Jak poznat alergii u svých dětí?
Pylová sezóna: Jak poznat alergii u svých dětí?

Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na běžné, obecně neškodné látky v okolním prostředí. Taková látka, která vyvolává alergickou...