Před setkáním s bývalým prezidentem Milošem Zemanem jste na Pražském hradě navštívil stávající hlavu státu Petra Pavla. V tuzemských médiích se spekulovalo, že se s vámi prezident Pavel nechtěl sejít i kvůli tomu, že jste se loni na setkání se svými příznivci v Nitře nedistancoval od vulgárních slov na adresu slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Nakonec prý právě ona Pavla přesvědčila. Bylo to na vašem setkání s Petrem Pavlem nějakým způsobem znát?
Ze setkání, které jsme v Praze absolvovali, jsou různé závěry. Za mimořádně důležité považuji dva. Jeden se týká pana premiéra Fialy, druhý se týká pana prezidenta Pavla.
Dohodli jsme se, že se naše spolupráce nebude řídit informacemi, které se objevují v médiích. Promiňte, bavím se teď s médii, ale nejste právě důvěryhodní, pokud se týče informací. Pokud by se objevilo něco, co by mohlo narušit naše vztahy, bude přímá linka, která bude zabezpečovat, že si věci budeme moci vysvětlit přímo.
Obě setkání mezi čtyřma očima, která jsem měl s pány premiérem i prezidentem, byla naprosto konstruktivní. Jediný rozdíl, který máme, je v pohledu na válku na Ukrajině. Tam pan premiér Fiala i pan prezident Pavel setrvávají na potřebě vojenské pomoci Ukrajině. S panem prezidentem České republiky jsem si vyměnil – řekl bych až odborné – pohledy na válku na Ukrajině.
Obě setkání byla mimořádně přátelská a myslím, že je velmi dobré, že jejich obsah ani zdaleka neodpovídal dělostřelecké mediální palbě, která tu byla před mojí návštěvou.
Do programového prohlášení vlády jste dokonce napsali samostatnou pasáž věnující se rozvoji vztahů s Českem. A to navzdory tomu, že vám po vítězství ve volbách nepřišla od nejvyšších tuzemských ústavních činitelů ani gratulace a před slovenskými volbami říkali, že můžete být ohrožením demokracie. Neovlivnilo to, spolu se spekulacemi o tom, že vás třeba prezident Pavel nechtěl ani přijmout, váš pohled?
Pokud jde o některé části programového prohlášení vlády, byly do jisté míry kopií našich stranických dokumentů. Je to normální, protože jsme v zahraniční politice měli jeden poměrně důležitý dokument schválený našimi orgány, ve kterém se už tehdy mluvilo o nadstandardním postavení České republiky v naší zahraniční politice.
Takže to bylo z těchto stranických dokumentů převzaté a já toho vůbec nelituji. Protože se domnívám, že je tyto vztahy nutné opět naplnit konkrétními věcmi. Myslím, že jsem byl na tiskové konferenci dost otevřený, když jsem řekl, že už bylo dost řečí a vzpomínkového optimismu. Máme před sebou jedenáct živých témat. Nejsou to témata politická, ale týkají se dopravy, obrany, hospodářství, energetiky…
Pan premiér Fiala přislíbil, že možná v březnu či dubnu bude společné zasedání obou vlád. Do té doby se ministři připraví a myslím, že budeme moci začít naplňovat slovensko – české, či česko – slovenské, vztahy s úplně novým obsahem a kvalitou. Tato cesta k tomu posloužila, může vnést klid a pokoj. A myslím, že vnesla, protože rozhovory byly velmi otevřené.
Doufám, že jsme zanechali dobrý dojem
A druhá část otázky? To znamená, jestli vás neovlivnilo, že vám naši nejvyšší ústavní činitelé po zvolení premiérem nepogratulovali, že údajně byly velké diplomatické problémy i se samotným dohodnutím vaší cesty…
Já o tom nevím nic. Slyšel jsem z médií nejrůznější pomluvy. I proto jsem rád, že jsme se dohodli, že si budeme věci raději říkat napřímo. Pan prezident Pavel má svůj tým, který může kdykoli komunikovat s mým týmem a povíme si, co je pravda, a co ne. V případě pana premiéra Fialy bude určitě přímý kontakt, protože jsme partnery v Evropské radě.
To, že vám nepogratulovali, je přece fakt. Stejně jako to, že o vás před slovenskými volbami mluvili coby o ohrožení demokracie, ne?
Pane redaktore, možná v tom opět hledáte nějakou senzaci. Politika je velmi živý organismus a já jsem ani neměl čas sledovat, kdo mi blahopřál, a kdo ne. Protože po volbách bylo třeba rychle zajistit sestavení vlády, schválení jejího programového prohlášení.
Pro mě jsou důležité konkrétní kroky. A dnes jsem na vlastní kůži zažil, jak se čeští nejvyšší ústavní činitelé chovají. A toto chování vůči Slovenské republice je přátelské. Přijel jsem sem s těmi nejlepšími úmysly a doufám, že dojem, který tu moje delegace zanechala, bude také velmi dobrý.
