AMSTERDAM/PRAHA Když ve středu v noci v Haagu přicházel do volebního stanu Strany pro svobodu (PVV), hrála mu jeho oblíbená píseň Eye of the Tiger z amerického filmu Rocky III.
„Jsme velcí vítězové tohoto dne,“ prohlásil vzápětí v krátkém projevu. A měl podle všeho pravdu: kontroverzní Geert Wilders – lídr protiislámské PVV – totiž v předčasných parlamentních volbách zabodoval.
Své uskupení sice Wilders dovedl jen na třetí místo, oproti minulým volbám z roku 2006 si ale polepšilo z devíti na 24 mandátů. Je proto možné, že PVV zamíří do vlády. Tam by ji mohli přibrat liberálové z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), kteří ve volbách se ziskem 31 mandátů triumfovali. Druhé místo se ziskem 30 mandátů obsadili sociální demokraté ze Strany práce (PvdA).
Největší propad naopak zaznamenala Křesťanskodemokratická výzva (CDA) odcházejícího premiéra Jana Petera Balkenendeho, která si ve 150členném parlamentu připsala jen 21 křesel.
Voliči politikům rozdali velmi složité karty, a tak sestavování nové vlády bude mimořádně náročné. Které strany spolu kabinet utvoří, je ve hvězdách, analytici upozorňují, že se šéf liberálů Mark Rutte nejprve pokusí sestavit vládu s CDA a právě s Wildersem.
Nevyzpytatelný „Mozart“ Taková koalice by ale měla jen těsnou většinu, a navíc by v ní seděl nevyzpytatelný Wilders – muž proslulý svým odporem vůči islámu, kterého tisk řadí mezi představitele krajní pravice. Jakou kariéru má problematický politik, přezdívaný kvůli svým plavým vlasům Mozart, za sebou?
Sedmačtyřicetiletý Wilders se narodil ve stotisícovém městě Venlo. Navštěvoval katolickou školu. (Za náboženskou osobu se však podle BBC již nepovažuje.) Na politickou dráhu se vydal v řadách liberálů, posléze se však s nimi rozkmotřil kvůli tomu, že podporovali vstup Turecka do Evropské unie.
V roce 2005 pak vznikla PVV, jejíž je Geert Wilders hlavní tváří. Již dlouhé roky je jedním z velkých témat nizozemské politiky vztah k muslimským imigrantům, kterých v 16milionovém Nizozemsku žije podle starších údajů asi pět procent. A Wilders svým razantním přístupem navázal na úspěch dalšího krajně pravicového politika Pima Fortuyna, který byl v roce 2002 zavražděn. Wilders proslul například výrokem, že pět až 15 procent všech nizozemských muslimů chová sympatie k radikálnímu islámu. „Je za pět minut dvanáct. Říkám stop masové imigraci z muslimských zemí. Nikoli proto, že ti lidé jsou špatní, ale proto, že naše kulturní dědictví, založené na křesťanských a židovských hodnotách, na humanitě, je lepší než islámské,“ prohlásil zase nedávno. Wilderse proto již několik let střeží ochranka. Své názory Wilders vložil i do krátkého kontroverzního filmu s názvem Fitna (Rozvrat).
Kvůli podněcování nenávisti k muslimům Wilders letos stanul i před soudem. I přesto dlouho platil za favorita předčasných voleb. Nakonec ale nevyhrál, podle analytiků kvůli tomu, že se soustředil pouze na otázky přistěhovalectví. Zanedbal tak ekonomická témata, která v poslední době v Nizozemsku získala na významu.
Wilders například ve svém programu nenabízel žádné skutečné recepty na to, jak si poradit s veřejnými dluhy. Přesto se nyní radoval: „Voliči se rozhodli pro větší bezpečnost a menší kriminalitu. A pro méně islámu,“ prohlásil.
***
NIZOZEMSKÉ VOLBY
* Středeční předčasné parlamentní volby byly vypsány kvůli sporům ohledně působení tamní armády v Afghánistánu.
* Zvítězili v nich liberálové před sociálními demokraty. Třetí byla Wildersova strana, až čtvrtá pak strana křesťanskodemokratického premiéra Balkenendeho.
