Začala hromadně rušit jejich nelegální tábořiště a obyvatele posílat do původních zemí. Jen dva týdny od zahájení akce se uzavřely na čtyři desítky nelegálních, ve většině případů romských osad. Přes tisíc lidí putovalo zpátky na Balkán.
Celé pozdvižení vyvolala událost ze 17. srpna, kdy ve městě Saint-Aignan skupina kočovníků zničila policejní stanici. Mstili se za smrt mladého Roma, který byl zabit při přestřelce s policisty.
Francie za svůj postup vůči Romům sklidila příval kritiky nejprve na domácí scéně od členů opozice. Záhy se přidaly i světové organizace na ochranu lidských práv či OSN. Ostrými slovy okomentoval jednání francouzských úřadů také český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který hovořil o rasismu. Diplomatické napětí zavládlo mezi Francií a Rumunskem.
Vyhošťování ale pokračovalo. Francouzi se oháněli statistikami o nárůstu kriminálních činů páchaných Rumuny. Hájili se také tím, že Romové často odcházejí dobrovolně. Rodiny, které souhlasily s opuštěním země, dostaly 300 eur na dospělého a 100 eur na dítě.
Do věci se nakonec vložila Evropská komise. Vytkla Francii, že deportuje lidi na základě etnického původu, a pohrozila jí postihy, pokud nebude zjednána náprava. Francie slíbila upravit legislativu tak, aby odpovídala evropským normám o volném pohybu osob.
