GRANGEMOUTH/PRAHA Stávka ve skotské rafinerii vyhnala cenu ropy na nové historické maximum. V pondělí se obchodovala už na hranici 120 dolarů za barel. Její cena bude rychle růst i nadále.
Zaměstnanci skotské rafinerie Grangemouth stávku zahájili v neděli ráno a dnes ji ukončí. Domáhali se lepších podmínek při výplatě příspěvků na penzi. Kvůli jejich protestu musel být odstaven obří ropovod Forties. Denně jím proteče zhruba 700 tisíc barelů ropy, tedy skoro polovina britské produkce. Stávka mohla způsobit ztráty až 100 milionů liber (3,2 miliardy korun).
Provozovatel rafinerie, nadnárodní společnost Ineos, požadavky zhruba dvanácti set zaměstnanců odmítal. S jakými výsledky jednání mezi stávkujícími a vedením firmy skončilo, ani jedna ze stran zatím neoznámila.
Nepříznivý signál k vývoji cen ropy vzešel i z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Její šéf Šakíb Chalíl připustil, že by se ceny ropy brzo mohly dostat na před nedávnem ještě neuvěřitelnou hranici 200 dolarů za barel.
Cenu černého zlata v současnosti ženou nahoru také útoky na ropná zařízení v Nigérii, která je klíčovým členem kartelu OPEC, a napětí mezi Spojenými státy a Íránem.
Zástupci americké energetické společnosti Exxon Mobil včera také začali řešit spor o platy, který vedou s manažery své nigerijské součásti. Kvůli sporu Exxon v Nigérii zcela přestal těžit ropu a zatím neví, kdy by mohl těžbu obnovit. „Ceny jsou vysoké kvůli recesi ve Spojených státech a ekonomické krizi, která se dotkla několika dalších zemí. Za této situace nastává devalvace dolaru, a pokaždé když dolar klesne o procento, cena za barel stoupne o čtyři dolary,“ řekl Chalíl.
Cenová bublina u ropy tak zřejmě hned tak nesplaskne. Podle odborníků je to dáno tím, že poptávka se nesnižuje. Ropné společnosti navíc musejí hledat stále nová ložiska, což s sebou nese i zvýšené náklady na výzkum, a starší ložiska se budou postupně vyčerpávat. Nová ložiska jsou také těžko přístupná.
Pohonné hmoty zdraží i v Česku, ale ne dramaticky Dopady cen ropy jsou citelné hlavně v USA. Hlavní vliv na zvyšující se ceny benzínu u amerických benzínek má propadající se kurz dolaru. V jiných zemích dopady drahé ropy tak dramatické nejsou, protože růst cen ropy z části smazává pokles dolaru, v němž se ropa obchoduje. Cena galonu benzinu v USA je v současnosti na 3,60 dolarech, což USA nepamatují. Podle posledních údajů proto Američané omezují spotřebu.
Cenový skok lze podle analytiků v nejbližší době očekávat i u českých čerpacích stanic. Za poslední týden se zvyšovala cena Naturalu 95 o asi 5 haléřů na průměr 30,57 koruny za litr, u nafty o dvanáct haléřů na 31,56 koruny za litr.
„Dramatických zvratů se ale zatím není třeba bát. Hodnoty kolem 34 korun nám připadají stále velmi vysoké,“ uvedl hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora. Během následujících týdnů by se podle analytiků mohly ceny skokem zvýšit o 30 až 50 haléřů na litr, tedy 32 korun u nafty, 31 korun u benzinu.
