16. září 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Roste počet nevzdělaných. Experti proto uvažují o povinné školní docházce do 18 let

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 204Diskuse
(ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy (ilustrační snímek) | foto: MAFRA - Václav Šlauf

PRAHA Čím dál více žáků a studentů v Česku netouží po vzdělání. Až dva tisíce z nich ročně neodchází ze základní školy po absolvování deváté třídy. Někteří klidně i s vysvědčením z třídy sedmé. Řada dalších studentů opustí učňovský obor nebo střední školu. Nedisponují tedy výučním listem ani maturitou. „V roce 2013 šlo o 5,4 procenta populace, k loňskému roku již 6,7 procenta,“ popsal Roman Matoušek z Agentury pro sociální začleňování.

V Česku musí děti chodit rok povinně do předškolní třídy a devět let do základní školy. Pokud ovšem žák opakuje některý ročník, devět let základky si odkroutí, oficiálně ji ale nedokončí. Na střední školu se nikdo hlásit nemusí. Podle údajů krajských úřadů je takových dětí až deset procent. Jejich šance na uplatnění na trhu práce jsou ovšem mizivé.

Příprava do práce

Objevil se proto námět, aby se povinné vzdělávání v Česku prodloužilo. Po vzoru Rakouska. Tam vláda posílá všechny, kteří se nehlásí na střední školu nebo z ní předčasně odejdou, na povinné studium podobné tomu učňovskému. Tam se musí ,odpadlíci‘ povinně vzdělávat do 18 let. „Žáci po skončení základní školy musí dále pokračovat ve studiu, vyučit se nebo absolvovat jinou přípravu na budoucí povolání. Navíc zde existuje síť poraden poskytující mládeži podporu při hledání zaměstnání, rekvalifikací,“ vysvětluje David Beňák, šéf Agentury pro sociální začleňování. Pokud dítě do školy nechodí, rodič to musí úřadům nahlásit do čtyř měsíců. Jinak se on i jeho potomek vystavují postihu.

Před začátkem školního roku se k rakouským sousedům vydala skupina českých odborníků, včetně pedagogů. Chtěli se podívat, jak tam zvládají inkluzi, tedy společné vzdělávání. To má pomoci uspět v klasické škole dětem zdravým, handicapovaným, ale i ze sociálně slabého prostředí.

„Nadchla mě myšlenka snižování nezaměstnanosti prostřednictvím prodloužení povinné školní docházky, spolupráce škol s podnikateli a péče kariérových poradců,“ prohlásila Kamila Majerová, sociální pracovnice z Postoloprt v Ústeckém kraji. Právě v tomto kraji, stejně jako v Karlovarském, je školních odpadlíků nejvíce. „Tento problém je u sociálně vyloučených dětí přibližně třináctkrát častější, než je celostátní průměr,“ řekla LN mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová.

Nedokončená škola

■ Okolo 100 tisíc obyvatel žije v sociálně vyloučených lokalitách. Až dvě třetiny z nich opouští vzdělávací systém předčasně – základní školu dříve než v deváté třídě, učňovský obor bez výučního listu nebo střední školu bez maturity.

■ Mezi nejvíce postižené regiony patří kraje Karlovarský a Ústecký, kde vzdělání nedokončí

14,5 procenta žáků.

■ Lidé se základním vzděláním díky nižším příjmům odvádějí nižší částky daně z příjmů a sociálního pojištění. Veřejné rozpočty do roku 2067 přijdou zhruba o 13 milionů korun u jednotlivce se základní školou ve srovnání s absolventem učebního oboru.

■ Každý pátý se základním nebo nedokončeným základním vzděláním je bez práce. Těch, kteří měli výuční list, bylo okolo 4 procent.

V českých ,ghettech‘ žije až 100 tisíc lidí. Podle aktuálního průzkumu Agentury pro sociální začleňování nedokončily studia na základní nebo střední škole dvě třetiny těchto obyvatel. Najít pro ně práci se tak stává složitým hlavolamem.

Rakousko řešilo podobný problém. Výsledkem je právě prodloužené povinné vzdělávání. Tamní žáci v ideálním případě v 15 letech dokončí základní školu. Pokud nechtějí studovat na střední škole, doma od roku 2017 zůstat nemohou. Tamní vláda jim nařídila vzdělávat se například tou formou, že jeden den chodí na teoretické přednášky o některém z oborů, po zbytek týdne na praxi.

Nevzdělatelní

České zákonodárce myšlenka rozděluje. Podle ministerstva školství jde o zajímavý podnět. „Který by ale představoval velký zásah do vzdělávací soustavy,“ píše mluvčí resortu Balážová. Ministerstvo nezaznamenalo v tomto směru požadavky od škol či rodičů. To ostatně není až tak překvapivé. Podle terénních pracovníků se tendence opouštět předčasně školu v sociálně slabých rodinách dědí po generace.

Podle předsedy sněmovního školského výboru Václava Klause (ODS) nemá smysl některé žáky držet za každou cenu v lavicích: „Prodlužovat uměle povinnou školní docházku není cestou, po které bychom se měli vydat. Často jde navíc o studenty, kteří jsou takřka nevzdělatelní.“

Jiří Mihola (KDU-ČSL), člen školského výboru, rakouský model nezavrhuje: „Musí se ukázat, že je to funkční model. Pak by své místo u nás mohl mít,“ uvedl.

  • 204Diskuse


Michaela Kabátová

Autor

Michaela Kabátovámichaela.kabatova@lidovky.czČlánky


Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.

Najdete na Lidovky.cz