Srbové i Albánci jakékoli dělení provincie odmítají.
Navíc hranici mezi oblastmi, kde žijí jednotlivá etnika, nelze ani přesně vymezit.
PRIŠTINA/PRAHA Kosovo zůstane srbské, nebo bude samostatné. Takové možnosti byly původně na stole, když se jednalo o osudu jihosrbské provincie. Rozhovory mezi oběma znepřátelenými stranami ale ničeho nedosáhly - kosovští Albánci i nadále odmítají zůstat v rámci Srbska, Srbové zase nechtějí nic slyšet o nezávislosti provincie. Před několika dny tak přišly světové mocnosti s dalším možným řešením - rozdělením provincie. I s tímto nápadem ale narazily.
„Rozdělení Kosova je pro kosovské Albánce absolutně nepřijatelné. Integrita provincie nemůže být porušena,“ prohlásil kosovský prezident Fatmir Sejdiu. Jak dodal, jestliže bude tento návrh vznesen během rozhovorů o provincii, které mají začít 30. srpna, kosovská strana od jednání odstoupí.
Na možnost rozdělení provincie ostře reagovali i představitelé rozpuštěné Kosovské osvobozenecké armády (UCK), jež bojovala se zbraní v ruce za nezávislost Kosova. „Rozdělení Kosova by vedlo k nové válce v našem regionu,“ citovala srbská agentura Beta jednoho z nich, Faika Fazliu.
Navíc dělení nepovažují za příliš šťastné řešení ani Srbové jak v Bělehradě, tak v Kosovu. „Srbská pozice je jasná. Nepřipustíme rozdělení Kosova na srbskou a albánskou část,“ uvedl Branislav Ristivojevic z Demokratické strany Srbska, kterou vede současný premiér Vojislav Koštunica. „Nevzdáme se žádné části našeho území, ani když nás to bude stát členství v Evropské unii.“
Rozdělení by mělo katastrofický konec
„Když dojde k rozdělení, nebude to znamenat jen stavění zdí, ale vznikne i množství konfliktů, které si mohou vyžádat oběti. Skončilo by to katastroficky,“ citovalo bělehradské rádio B92 kosovského Srba Momčila Trajkoviče. Jak dodal, byl by proto klidně i pro nezávislost pod dohledem mezinárodního společenství, než aby došlo k jakémukoli dělení. Trajkovic zároveň kritizoval srbský kabinet za to, že pokud jde o Kosovo, tak vlastně neví, co chce, a podle toho také jeho vystupování vypadá.
Navíc není ani jasné, kde vlastně dělit. Hranici mezi částmi, kde žijí Srbové a kde Albánci, totiž nelze přesně vymezit. I kdyby Srbům připadla severní část provincie, v albánské části by stejně zůstaly některé pro Srby klíčové kláštery či kostely, například v Pečiči v Prizrenu.
