„Úplně nejsložitější to je v místech bombardování, kde mohou zůstávat svržené nevybuchlé letecké pumy. Zejména u nich je vysoké procento selhání, které činí v průměru deset až patnáct procent,“ řekl serveru Lidovky.cz expert na pyrotechnické průzkumy a soudní znalec Jiří Chládek.
Nehody na D1 u Přerova omezily provoz na Prahu, postupně bouralo několik náklaďáků |
Lidovky.cz: Není příliš známo, že se před zahájením liniových staveb dělá pyrotechnický průzkum. Proč tomu tak je? A jak je Česko bohaté na různé nálezy?
Co se týče nálezů obecně, tak člověk v české kotlině žije více než 1000 let. Takže kdekoli se objevíte s detektorem kovů, tak určitě nějaký kovový předmět naleznete. Důvod, proč se na rozsáhlých stavbách pyrotechnický průzkum provádí je ten, že je třeba zajistit bezpečnost prováděných zemních prací.
Pohybovaly se zde různé armády, v některých místech probíhala bojová činnost, jinde se vojenské jednotky jen přesunovaly. Někdy byl ústup rychlý, takže opouštěly i bojová postavení, takže maximálně odvezly zbraně a munice zůstala na místě. Případně při ústupu vojáci zahazovali všechno, co nepotřebovali. Takže se může nacházet jak munice opuštěná, která se nalézá v mělčí hloubkách, tak i munice vystřelená v místech bojů. Ta se zabořila, nevybuchla a je odjištěná.
 |
