Pátek 21. června 2024, svátek má Alois
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Rudá planeta v listopadu navštíví Jesličky

Česko

Listopad bezesporu patří největší planetě Sluneční soustavy - Jupiteru. Každý jasný večer jej totiž najdeme zářit nad jihozápadním obzorem. Zpočátku se Jupiter nachází poblíž relativně nápadné hvězdy iota Capricorni, ke které se přiblíží na pouhou třetinu úhlového stupně, v dalších dnech se planeta přesune k Neptunu, jenž je ale patrný pouze ve větších dalekohledech.

Jupiter je dominantou večerní oblohy. Úhlově se však přibližuje ke Slunci, takže se jeho viditelnost pozvolna zhoršuje. Zatímco počátkem listopadu zapadá o půlnoci, koncem měsíce již před 22. hodinou. Naštěstí jej nahrazuje Mars, jehož jasnost, úhlový průměr i viditelnost se rychle zlepšuje. Nad východním obzorem se objevuje v době, kdy nad západem mizí Jupiter. Jeho oranžové zabarvení se přitom velmi podobá nedaleké hvězdě Betelgeuze ze souhvězdí Orionu.

Zajímavý pohled na Mars se naskytne hned v prvních listopadových dnech. Při pohledu ze Země totiž projde hvězdokupou Jesličky (latinsky Praesepe) ze souhvězdí Raka. Nemáme-li k dispozici dalekohled, zahlédneme planetu na pozadí mlhavé skvrnky. Ta se však v jednoduchém dalekohledu, dokonce i v divadelním kukátku, rozpadne na desítky jiskřivých hvězd, které zabírají plochu o průměru zhruba jednoho úhlového stupně.

Jesličky se řadí mezi tzv. otevřené hvězdokupy - tvoří ji systém několika desítek stálic, které se nacházejí v prostoru o průměru zhruba 15 světelných let. Patří přitom mezi nejbližší objekty tohoto druhu, je pouze 525 světelných let daleko, jeho stáří se odhaduje na zhruba 700 milionů roků. Zajímavé představení připravil i Měsíc, který se 4. listopadu nad ránem, krátce po úplňku, přiblíží k jižnímu okraji hvězdokupy Plejády ze souhvězdí Býka.

Padající hvězdy Letošní rok se také můžeme dočkat bohatšího návratu meteorického roje Leonid, tedy proudu meziplanetárních částic uvolněných v minulosti z jádra komety 55P/TempelTuttle, jehož nejhustší částí Země proletí v noci ze 17. na 18. listopadu. Pokud nám bude přát štěstí, můžeme zahlédnout až několik desítek padajících hvězd. Musíme se však vydat někam pod tmavou oblohu s dobrým výhledem především směrem na jih a východ. Velká aktivita Leonid ale nepotrvá déle než jednu hodinu!

Není náhodou, že se na hvězdné obloze končícího léta a počínajícího podzimu usadilo tolik „vodních“ souhvězdí. Za všechno mohou pozorovatelé z Mezopotámie. Když se totiž na přelomu roku ocitlo Slunce v této části oblohy, nastalo na Blízkém východě období dešťů. Od těch dob je tudíž tato část hvězdné oblohy spojována s vodou - usadily se zde Ryby, Vodnář či Kozorožec, jenž byl kdysi zobrazován jako koza s rybím ocasem. A samozřejmě Velryba, která je čtvrtým největším souhvězdím pozemské oblohy.

***

Mapka zobrazuje hvězdnou oblohu začátkem listopadu ve 22 hodin, v polovině měsíce ve 21 hodin a koncem listopadu ve 20 hodin středoevropského času. Při pozorování držte mapku nad hlavou tak, aby k zemi směřovala ta světová strana uvedená na okraji, ke které stojíte čelem. Hvězdy zakreslené u okraje mapky uvidíte před sebou, hvězdy poblíž středu máte přímo nad hlavou a hvězdy u protějšího okraje můžete spatřit za sebou. Na obloze se lze orientovat podle nápadných skupin hvězd, které jsou pro přehlednost spojeny čárami. O souhvězdí ale nejde - těmi se v astronomii myslí pevně stanovené části oblohy. V mapce není vyznačen Měsíc, jehož poloha se každý den mění. Názvy bez vyznačených obrazců označují souhvězdí, která jsou složena ze slabých hvězd patrných okem pouze za velmi dobrých pozorovacích podmínek. Vlivem otáčení Země se souhvězdí pohybují rychlostí 15 stupňů za hodinu od východu k západu. Stačí proto mapu pootočit o patřičný počet stupňů (délka a směr pootočení jsou vyznačeny šipkou). Například v polovině listopadu o půlnoci pootočíme mapu o 45 stupňů.

MAPA: AUTOR

O autorovi| JIŘÍ DUŠEK, Autor je astronomem ve Hvězdárně a planetáriu M. Koperníka v Brně

Autor: