Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

„Rudý Oskar“ ohlásil odchod

Česko

Německé postkomunistické Levici hrozí existenční krize. Oskar Lafontaine - jeden ze šéfů strany - končí kvůli rakovině ve spolkové politice. BERLÍN/PRAHA V sobotu hodinu po poledni se prodral špalírem novinářů, aby oznámil svůj odchod z vedení strany. „Jsem politik, toto rozhodnutí jsem neučinil rád... Rakovina ale byla varovný výstřel, o kterém jsem musel přemýšlet,“ řekl.

Řeč je o jednom ze dvou spolupředsedů postkomunistické Levice Oskaru Lafontainovi, který se kvůli své nemoci již nebude na stranickém sjezdu v květnu ucházet o post předsedy.

Lafontaine zároveň předestřel i svůj úmysl odejít ze spolkového sněmu, zachovat si chce jen funkci předsedy stranické frakce v zemském sněmu v domovském Sársku. Z celostátní německé politiky tak odchází jedna z nejvýraznějších postav posledních dvaceti let.

Odchod Lafontaina, který byl klíčovým spojovníkem mezi východním a západním křídlem strany, však pro postkomunisty může znamenat osudovou ránu. Levice totiž bude jen obtížně hledat do svého čela novou figuru s podobným charismatem. Od loňského listopadu, kdy Lafontaine zveřejnil svou nemoc, navíc stranou zmítá silné vnitřní napětí.

Šestašedesátiletý Lafontaine svou kariéru nastartoval v Sársku. Od roku 1985 až do roku 1998 dokonce vedl tamní zemskou vládu. Právě tehdy si vysloužil přezdívku Sárský Napoleon, která charakterizovala jeho velmi autoritativní styl.

Kandidát na kancléře a atentát Lafontainova politická činnost se opírala o členství v sociální demokracii (SPD). V roce 1990 se Lafontaine stal dokonce kandidátem SPD na kancléře, měl však mimořádně těžkého protivníka - Helmuta Kohla - a prohrál.

Tehdy také Lafontainův život poznamenala tragická událost. Na předvolebním mítinku ho slaboduchá žena bodla do krku, a i když se z poranění rychle zotavil, trauma z atentátu mu nějaký čas zůstalo. I v sobotu o atentátu nepřímo hovořil jako o první „existenční krizi“. V roce 1995 se Lafontaine stal předsedou SPD a o tři roky později spolu s Gerhardem Schröderem dovedl stranu po volbách do vlády. Ve Schröderově kabinetu zastával post ministra financí.

Ve funkci však vydržel jen několik měsíců, než kvůli sporům se Schröderem odešel. Navíc se vzdal i předsednické funkce ve straně. Problémem byl rozdílný názor, který Schröder a Lafontaine měli na směřování SPD.

Zatímco kancléř se klonil k blairovskému typu politiky, Lafontaine se nechtěl vzdát silně levicového zaměření strany, jehož součástí byla například i výrazná regulace. (Odtud se zřejmě vzala jeho přezdívka Rudý Oskar). Lafontaine se tehdy zasazoval hlavně o vytváření pracovních míst.

Jeho politický názor se naplno projevil o několik let později, kdy se stal jednou z hlavních tváří nové strany Levice, která vznikla spojením postkomunistické Strany demokratického socialismu (PDS) a Volební alternativy práce a sociální spravedlnosti (WASG).

Šance pro spolupráci s SPD Levice loni na podzim ve volbách dokázala vybojovat téměř 12 procent hlasů. A i když si popularitu drží hlavně na východě země, pro některé voliče na západě Německa byli postkomunisté přitažliví hlavně kvůli Lafontainovi. Tomu však teď může být konec.

„Je nenahraditelný,“ řekl předseda frakce Levice ve Spolkovém sněmu Gregor Gysi. „S Lafontainovým odchodem bude Levice tím, čím bývala před ním: nástupkyní SED (vládní strana z dob NDR, pozn. red.) a čistě východní stranou,“ řekl zase serveru týdeníku Der Spiegel předseda bavorské CSU Horst Seehofer.

Lafontaine v sobotu zdůrazňoval, že strana by si měla udržet jasný profil a šanci by měli dostat noví lidé. Pravdou je, že s Lafontainovým odchodem se postkomunisté dostali do nejhlubší krize, co se vedení týče. I když se již objevila některá jména, ať už z východu, či západu země, žádné z nich nedosahuje Lafontainova kalibru.

Bez Lafontaina se ale nabízí šance pro zlepšení vztahu s SPD. „Osobní šrámy mezi Lafontainem a SPD se nikdy úplně nezahojily,“ podotkl politolog Peter Lösche. Sociální demokracie má navíc šanci získat zpět voliče, které jí loni Levice ve volbách sebrala.

***

Veterán Oskar Lafontaine Šestašedesátiletý spolupředseda postkomunistické Levice (druhým šéfem je Lothar Bisky) patří k nejosobitějším postavám německé politické scény. Ať už v řadách SPD nebo Levice proslul mimo jiné svými řečnickými schopnostmi. Loni v listopadu oznámil, že trpí rakovinou. Následně se podrobil operaci a od té doby se začaly šířit spekulace, zda bude v politice pokračovat. Jeho odchodem ze spolkového veřejného života přišla Levice o svou nejvýraznější tvář.

Autor: