„Jinakost Ruska vzbuzuje žárlivost, závist a rozhořčení, ale my se změnit nemůžeme,“ řekl podle agentury Kathpress při nedělní mši 75letý moskevský patriarcha, který je označován za blízkého spojence prezidenta Vladimira Putina a obhájce jeho politiky vůči Ukrajině.
„Samozřejmě, že nás mnozí chtěli – jak se teď říká – reformovat, ale nefungovalo to, ani když se na reformu Ruska vynaložilo tolik úsilí a peněz,“ dodal s tím, že Rusko zůstalo „Svatou Rusí“ patřící „Nejsvětější Matce Boží“.
Kaliningradské oblasti popřál, aby jí bůh spolu s celým ruským národem i zemí chránil „před všemi nepřáteli a zloduchy“. Enkláva u Baltského moře, vklíněná mezi Litvu a Polsko, se v uplynulých dnech stala předmětem sporu mezi Ruskem a Evropskou unií poté, co Litva zakázala po železnici převážet do oblasti zboží, na které se vztahují unijní sankce. Rusko varovalo, že přijme odvetná opatření.
Během setkání s gubernátorem oblasti Antonem Alichanovem patriarcha řekl, že západní země „z různých důvodů, z nichž většinu nelze racionálně vysvětlit, projevují vůči Rusku krajně nepřátelský postoj“. Kaliningrad v tomto ohledu hraje velmi důležitou roli – ne tak politickou ani vojenskou, nýbrž spirituální. Oblast je podle něj „výspou v duchovním smyslu“, kde na rozdíl od západní Evropy panuje čilý náboženský život.
Než se v roce 2009 stal hlavou ruské pravoslavné církve, byl Kirill více než 20 let metropolitou smolenským a kaliningradským. Krátce po zahájení útoku na Ukrajinu sloužil v armádním chrámu na předměstí Moskvy bohoslužbu za ruské vojáky. Invazi připodobnil ke hrázi proti západní liberální kultuře, kterou má za úpadkovou zejména kvůli všeobecnému přijímání homosexuality.
Od konce února opakovaně ospravedlňoval ruskou invazi na Ukrajinu. Ve vojenské katedrále v Kubince na předměstí Moskvy osobně žehnal ruským vojákům. Britská vláda proto Kirillovi v červnu zmrazila majetek ve Spojeném království a zakázal mu vstup do země. Sankce proti němu chtěla nesměrovat i EU, ale tyto snahy selhaly kvůli odporu maďarské vlády.
