Středa 5. června 2024, svátek má Dobroslav
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Rusové cvičili „útok“ na Polsko

Česko

Při vojenských manévrech prý vojáci zkoušeli i střely schopné nést jaderné hlavice. Varšava se bouří

VARŠAVA/PRAHA Agresivní výsadek na pláži, která připomínala pobřeží Polska, nácvik zneškodnění povstání v Bělorusku vyvolaného polskou menšinou či útok „teroristů“ z Litvy na ruskou enklávu Kaliningrad. Tak údajně vypadalo nedávné rusko-běloruské vojenské cvičení, kterého se mělo účastnit až 30 tisíc vojáků. Poláci jsou pobouřeni a žádají vysvětlení. Vztahy mezi Varšavou a Moskvou jsou tak zase o něco napjatější.

Původní informace hovořily o tom, že cvičení, které probíhalo v září, bude čistě defenzivní, jak ale napsal polský týdeník Wprost, „válečné hry“ měly zcela ofenzivní charakter. Jako hlavní „potenciální agresor“ zde bylo vylíčeno právě Polsko. Navíc prý vojáci měli zkoušet i střely schopné nést jaderné hlavice. „Většina nacvičovaných situací nasvědčuje o vyloženě ofenzivním charakteru činnosti,“ uvádí se prý v dokumentech polského ministerstva obrany, které Wprost získal.

Vlastenec, nebo zrádce?

Jak napsal britský deník The Daily Telegraph, část cvičení probíhala v ruské Kaliningradské oblasti, která sousedí s Polskem. Právě zde se nacvičoval výsadek na „polské“ pláži, ale také simulovaný útok na plynovod.

Podle poslance polské největší opoziční strany Právo a spravedlnost Karla Karského sice informace o tom, že Rusové a Bělorusové cvičili odpalování střel schopných nést jaderné hlavice, nikdo oficiálně nepotvrdil, ale hovořilo se o tom v kuloárech. Karski doufá, že kontroverzní vojenské cvičení bude důkladně prodiskutováno v polském parlamentu. Poslanec si prý již na chování Moskvy a Minsku stěžoval i u Evropské komise. Názor svého stranického kolegy sdílí i poslanec Marek Opiola. „Navíc nezapomínejme, že všechno toto se děje v době 70. výročí sovětské invaze do Polska,“ uvedl Opiola.

Cvičení zneklidnilo i polské občany, kteří žádají důraznou odpověď vlády. „Rusko nikdy neobjasnilo, jaké jsou jeho skutečné záměry s Polskem. Každý z nás, Poláků, by se k tomu nyní měl vyjádřit, aby bylo vidět, kdo je tady vlastencem a kdo zrádcem,“ reagoval nezvykle ostře v rozhovoru pro polské rádio posluchač jménem Ted.

Jinak ale hodnotí cvičení s názvy Západ a Ladoga poslanec Robert Tyszkiewicz z vládní Občanské platformy. „Ty manévry bych nepřeceňoval,“ citovala ho agentura ČTK. „Měly spíše propagandistický než vojenský charakter,“ dodal poslanec. Moskva a Minsk o vojenské operaci sdělily jen to, že jejím cílem bylo „zajistit strategickou stabilitu ve východoevropském regionu“.

Jak napsal britský týdeník The Economist, otazník se vznáší zejména nad tím, proč Rusové berou jako prioritu připravovat se zrovna na velmi nepravděpodobný útok ze Západu. Například Američané i jejich spojenci řeší zcela odlišné problémy, nemají čas na nějaké velké manévry, spíše se snaží řešit přímo na místě situaci v Afghánistánu či v Iráku. Navíc možnost, že by na Rusko zaútočili litevští „teroristé“, zní až komicky, napsal týdeník.

„Proti ruské agresi“ Kvůli vojenskému cvičení se již nepřímo střetli i polský ministr zahraničí Radek Sikorski se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Sikorski měl totiž s odkazem na tyto manévry minulý týden ve středu ve Washingtonu prohlásit: „Chceme, aby v naší zemi Američané rozmístili své vojáky, kteří by měli zabránit ruské agresi namířené na nás“. Tedy tímto způsobem alespoň citovala jeho výrok ruská agentura Interfax. Lavrov byl tímto výrokem překvapen.

Polské ministerstvo zahraničí se ale proti této interpretaci ohradilo s tím, že jejich ministr nic takového neřekl a že jde o „úmyslnou manipulaci“. Sikorski se měl v USA vyjádřit k tomu, že se Obama rozhodl revidovat svůj plán na výstavbu protiraketového štítu ve střední Evropě. „Vzhledem k tomu potřebujeme nějaká strategická ujištění,“ měl říci ministr. USA by to měly podle něho zajistit tím, že do Polska vyšlou více než šest amerických vojáků, které tam mají dnes.

Autor: