Neděle 21. dubna 2024, svátek má Alexandra
130 let

Lidovky.cz

S čerty jsou žerty

Česko

Nová česká pohádka Peklo s princeznou má šanci zaujmout svou civilností novou generaci diváků. Činí tak za cenu, že si možná odcizí generace předchozí.

České filmové pohádky zmírají na úbytě. Česká televize v jejich produkci sice nepřestává, ale ty jsou určené pro malé obrazovky. A i když se nějakou podaří dostat na plátno, o návštěvnosti svých předlistopadových předchůdkyň si může nechat jen zdát. Jedna z těch podařenějších pohádek posledních let, Anděl Páně, zariskovala a vsadila vše na mírná porušování žánrového kánonu a lehce znevažující humor. Těmi vynahradila chudičký televizní kabátek; původně se totiž o uvedení do kin neuvažovalo. Nová pohádka Peklo s princeznou sice okázalými kostýmy a exteriéry českých hradů a zámků disponuje, ale i ona sází hlavně na vtip.

Aneta je princezna spíše lidového ražení: místo courání po královském dvoře radši pálí ohníčky s pasáčky ovcí a prolézá bývalý čertovský mlýn. Vdavky zatím neplánuje a ženicha si hodlá vybrat sama; proto ji pobouří zjištění, že ji otec Leopold už dávno zaslíbil synovi sousedního krále Bedřicha Jeronýmovi, aby tak uchránil říši. Oba následníci trůnu řeší situaci útěkem z domova, který je neodvratně svede dohromady. Leopold mezitím vymyslí lest: aby nemusel dostát slibu, převleče poddané za pekelníky a vyhlásí, že se s Anetou oženil sám Lucifer. Toho podobné triky nepobaví – tím spíš, že má zrovna před svatbou s někým úplně jiným. A tak přijde peklo na zemi.

Princezna od rány Prubířským kamenem filmu je pojetí ústředního páru. Aneta i Jeroným se nechovají jako budoucí státníci, nýbrž jako obyčejní puberťáci, kteří mluví obecnou češtinou a nějaké vladařské povinnosti jsou jim srdečně ukradené. Tereza Voříšková se svým zdrsnělým hlasem 4. cenové skupiny bortí romantická klišé a Jiří Mádl piluje k dokonalosti polohu outsidera, který spíš než na vzhled spoléhá na okecávání. Kdo překousne tohle plebejství, spolkne i zbytek filmu.

Ten je laděný nepokrytě komediálně. Nikde to není vidět víc než ve scénách z pekla. Tamní škola svou groteskní stylizací navazuje na tradici Dívky na koštěti, Luciferova říše jako celek pak představuje další legitimní přírůstek do samostatného pekelného podžánru české pohádky, zastoupeného třeba filmy Hrátky s čertem či S čerty nejsou žerty. Léty socialismu posílený český ateismus v něm ďáblovu partu zobrazuje jako vcelku milé trumpety či snadno oklamatelné ješity a Peklo s princeznou není žádnou výjimkou. Že u Čechů bezvěrců čerti strach nevzbuzují, není žádná novinka; zarazí spíš fakt, že je přemůže obyčejný vodník, i v pohanské hierarchii bytost daleko nižší.

Scény, v nichž dochází k záměnám mezi namaskovanými vesničany a skutečnými pekelníky, mají načasování klasické grotesky. Prohozy mezi oběma králi, případně mezi Bedřichem a jeho chotí místy zasrší nenuceným vtipem. Celým filmem pak prorůstá poměrně novátorský motiv emancipace, který dělá hlavní aktéry z ženských postav (lidských i ďábelských) a ty mužské odsunuje pod pantofel. Od Miroslava Buberleho, podepsaného pod příšernou teenagerovskou komedií Panic je nanic, by tak solidní scénář čekal jen málokdo. Text nekazí ani v dobrém slova smyslu rutinní výkony Petra Nárožného, Václava Postráneckého, Zlaty Adamovské a dalších v hlavních rolích ani nerušivá režie Miloslava Šmídmajera.

Hlavní chybou tak zůstává televizně plochá kamera, která nedokáže vynaložený rozpočet pořádně zužitkovat, a hlavně fakt, že se film věnuje všemu jinému jen ne ústřední dvojici. Mezi Anetou a Jeronýmem to přitom na plátně rozhodně jiskří. Kdyby jejich nebývale civilní romantická linka dostala větší prostor, mohlo se Peklo s princeznou stát mezi českými pohádkami alespoň malým kultíkem, když už ne klasikou.

***

HODNOCENÍ LN ***** Peklo s princeznou

ČR 2009 Scénář: Miroslav Buberle Režie: Miloslav Šmídmajer Kamera: Martin Duba Hudba: Petr Malásek Hrají: Jiří Mádl, Tereza Voříšková, Petr Nárožný, Václav Postránecký, Zlata Adamovská, Roman Vojtek a další Distribuce v ČR: Bioscop Premiéra: 29. 1. 2009