Hádanka na začátek: „Jak seš starej, tak si blbej!“ -je to z nějakého filmu? Nebo jde jen o zažité rčení?
Každopádně ho lze použít na autorku tohoto diáře. Po čtyřech letech v Bruselu si člověk musí přiznat, že se vrací na začátek. Pravidla, která dosud fungovala, nefungují. Důvod? Předsednictví EU. To totiž vedle jiných věcí naplno obnažilo dva fenomény politiky, která se stále víc odehrává na mediálním poli: na jedné straně informační Saharu, a na druhé politický spin - tedy překrucování reality k obrazu svému.
Fenomén první: čeští politici řídí svět a podle toho musí vážit slova. Lidé, kteří byli ochotni popsat skutečný stav věci, se proto teď mnohdy drží zpátky. Fenomén druhý: čeští politici řídí svět a vy jste český novinář. Lidé, kteří se dosud drželi zpátky, vás najednou sami kontaktují a nabízejí popis reality - nikoli ale skutečný stav, nýbrž svůj výklad. S cílem, že ho použijete.
Kombinace obého vede k nevyhnutelnému zjištění: dostupných informací prostých jakéhokoli politického spinu je v Bruselu jako šafránu. Tedy pokud stát, z něhož pocházíte, zrovna šéfuje unii. Aneb větou z kultovního Ivánku, kamaráde!: „Člověk má hlavu jak střep, prášků jak Horníček a furt nic...“
Jeden příklad za všechny, který se stal minulý týden. Přitočíte se takhle ke skupině novinářů, kteří obklopili vysoce postaveného španělského diplomata v Bruselu. Řeč je právě o možném přijetí vězňů z Guantánama evropskými státy. Položíte nekonfliktní otázku, co se kolem toho nyní děje - a odpovědí vám je, nečekaně, kritika.
České předsednictví údajně neodrazilo názory v EU, když věc okomentovalo tak rezervovaně. Výroky Karla Schwarzenberga prý natolik rozladily Madrid, že si měl španělský velvyslanec při unii na českou interpretaci stěžovat před ostatními kolegy - včetně zástupce Česka. Na bruselské poměry poměrně ostrý výpad.
Konfrontujete proto poznatek s Čechy a dozvíte se přesný opak: žádná kritika, žádná výtka, všichni jsou spokojení. Co s tím? Spinují víc Španělé, nebo Češi? Jaká je pravda? Zkoušíte třetí stranu, ale bez výsledku. Je české předsednictví, vy český novinář, zájem svěřit se s cennou informací se váží. Jediné, co pomůže, je věta rakouského kolegy, který pokrýval rakouské předsednictví: „jsem ti to říkal.“
P. S.: Uvedený příklad se španělským diplomatem se skutečně stal.
O autorovi| Kateřina Šafaříková, stálá zpravodajka LN
