Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Salát z plevele, prosím

Česko

Osobní výběr ze světového tisku

Cenu za nekonvenční myšlení získává tento týden Lawrence Krauss z Arizonské státní univerzity za komentář pro úterní New York Times. Zanedlouho má kosmická agentura NASA zveřejnit obamovskou revizi Bushovy ohlášené výpravy na Měsíc a na Mars. A komentář se jmenuje Mars, bez zpáteční: „Proč nám jde tolik o to, abychom dostali kosmonauty z Marsu domů?“

Cesta na Měsíc by podle odhadů citovaných Kraussem stála přes 150 miliard dolarů, na Mars dvakrát či čtyřikrát víc. Nejvíc nákladů se přitom spotřebuje na zajištění paliva a na ochranu před sluneční radiací. Ale: otcové poutníci a další kolonisté také jeli do Nového světa s tím, že už se nevrátí. Spousta milovníků kosmu by byla ochotna se jednosměrné výpravy zúčastnit (jsme vychovaní Star Trekem a Hvězdnými válkami, píše Krauss). Dalo by se vybírat z astronautů a vědců starších 65 let, ochotných dožít na Marsu, jídlo už bychom jim poslat uměli. Ale to se samozřejmě nestane, Kongres nikdy neschválí „cokoli, co by bylo vnímáno jako rozsudek smrti pro kosmonauty“. Bylo by to příliš neamerické.

* * * V intelektuálské příloze deníku Boston Globe zvané Ideas mají půvabnou reportáž o sběračích a pojídačích městského plevele. Kdo chce být na východním pobřeží skutečně zelený, přidá se k hnutí „urban foragers“ (hmm... městští spásávači?).

Reportérka se tak v babím létě projíždí po Cambridgi (část velkého Bostonu, kde sídlí Harvard) na kole s místním sběračem, třicátníkem Davidem Craftem. David občas seskočí z kola, aby si utrhl třeba šruchu zelnou (takový dužnatý plevel, velmi výživný, chutná prý jako špenát, i když zrovna tahle rostlinka byla podle Crafta „možná pomočená od psů“). Natrhají si šťavel, cvrnknou do netýkavky nedůtklivé (semena ve žluté válcovité tobolce prý chutnají „jako ořechy“) Na závěr výletu si připraví reportérka s Craftem kompletní večeři. Zpěnili nasbírané hřiby smrkové s mochnou husí, udělali si čaj z máty a třezalky, jako dezert si dali ochucené ostružiny.

To ovšem nic není. Blogerka Rebecca Lernerová z Portlandu se v květnu rozhodla žít celý týden jen ze sběru plevele. Chyběly jí proteiny, tak snědla nějaká vajíčka. Přesněji řečeno, byla to mravenčí vajíčka. Pěkný námět pro magazíny a zdejší vegetariány z Letné.

* * * Módní profesor ekonomie Nouriel Roubini - jeden z mála lidí, kteří na této krizi opravdu hodně vydělávají, čím temnější věštby, tím lepší - napsal do Wall Street Journalu prognózu americko-čínských vztahů, spolu s Ianem Bremmerem, prezidentem geostrategické poradenské firmy Eurasia Group. V článku Jin a jang americko-čínských vztahů píší, že přes všechny velké řeči o rodící se „G-2“ se žádná strategická aliance nerýsuje.

Za prvé jsou obě velmoci příliš otočené dovnitř, do svých starostí. Za druhé mají při jednáních značně odlišné zájmy ministerstva zahraničí a financí. Za třetí se Peking nechce ve světě angažovat tolik jako Washington a v mnoha oblastech mají vyloženě rozdílné zájmy (Írán).

* * * Časopis Foreign Policy věnuje poslední číslo blížícímu se klimatickému summitu v Kodani. Daniel Yergin (vedl strategický tým na ministerstvu energetiky a dostal Pulitzerovu cenu za knihu o ropě) přemýšlí, jaká alternativa by mohla jednou nahradit ropu. Biopaliva? Solární články? Elektřina? „Největší překvapení může přijít na straně poptávky, totiž v úsporách a zlepšení efektivity,“ píše Yergin. „Spojené státy jsou ve využívání energie dvakrát tak efektivní než v 70. letech. A možná dokážou efektivitu znovu zdvojnásobit.“ * * * Slovenský Týždeň zkoumá šance nové tamní strany Most-Híd, kterou založil charismatický předák slovenských Maďarů Béla Bugár coby občanskou, nikoli etnickou. Týždeň jí dává šance na vstup do parlamentu (taková varianta TOP 09).

Šéfredaktor Štena Hríb se v emotivním editorialu Maďari, prepáčte vrací k diplomatické roztržce kvůli zmařené návštěvě maďarského prezidenta Sólyoma v Komárně. „To, čo sa stalo v Komárne, je hanba Slovenska. Aby som sa jej zbavil, nenapadá mi nič iné než toto: Pán prezident Sólyom, prepáčte.“ * * * A ještě jeden pozoruhodný text z přílohy Ideas (tip pro české nakladatele a grafomany). V Americe jdou dobře na odbyt knihy, které různě využívají data z Wikipedie. Velká Kniha zcela zbytečných informací vyšla poprvé v roce 2006, teď už je na trhu pátá úspěšná varianta prvního nápadu. Lze se v nich dočíst takové zajímavé zbytečnosti, jako třeba že jukebox byl vynalezen sedm let před elektrickým vařičem (první v roce 1889, druhý v roce 1896). Tak vida! Není pravda, že v době internetu, kdy se zdá, že informace jsou inflační jak měna ve výmarském Německu, nejsou lidé ochotni za ně platit. Kupodivu platí - jen když jsou dostatečně zbytečné.

***

ROZCESTNÍK

Není pravda, že v době internetu a Wikipedie, kdy se zdá, že informace jsou inflační jak měna ve výmarském Německu, nejsou lidé ochotni za ne platit. Kupodivu platí -ale jen když jsou dostatečně zbytečné.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!