2. července 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Expertka: Zabíjení srnčat při sečení je problém. Ročně jich zemře okolo 60 tisíc, zemědělci ignorují nařízení

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 18Diskuse
Usmrcené srnče při sekání. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Usmrcené srnče při sekání. | foto: Web Stop sečení srnčat.

PRAHA I když jsou zemědělci povinni podle zákona předcházet usmrcení srnčat při sečení, každoročně jich podle odhadů umírá okolo 60 tisíc. „Kdyby se posunula doba sečení, hodně by to pomohlo, ale vláda je proti,“ řekla v rozhovoru pro Lidovky.cz koordinátorka kampaně Stop sečení srnčat Pavla Bennetová.

Lidovky.cz: Jste koordinátorkou kampaně Stop sečení srnčat, sledujete za dobu trvání kampaně nějaký pokrok?
Úplně o pokroku bych nemluvila, každopádně zapojilo se za ta léta díky médiím a díky větší informovanosti mnohem víc dobrovolníků. Podle údajů sebraných letos Českou zemědělskou univerzitou v Praze, která provozuje portál Senoseč online, to vypadá letos na 600 zachráněných kusů srnčí zvěře. To mi ale stejně ve srovnání s číslem, které počítá roční ztráty na zhruba 60 000, připadá jako stále malé číslo zachráněných ve srovnání se ztrátami. Dobrovolníci bohužel jen odstraňují následky, tam by bylo třeba uzákonit změny, aby se problému předcházelo.

Lidovky.cz: Jak dlouho kampaň trvá?
Zviditelnili jsme se více teprve loni, kdy jsme se dali jako skupina lidí dohromady, vytvořili jsme portál a založili petici, začali oslovovat média a politiky. To znamená, že kampaň trvá teprve druhou sezonu, každopádně každý, kdo jsme ve spolku, se zabýváme touto problematikou déle, někdo 4, někdo dokonce 10 let a řešili to na úrovni lokální politiky.

Lidovky.cz: Mluvila jste o petici. Kolik už se podařilo sebrat podpisů?
Loni jsme touto dobou měli sebráno asi 8,5 tisíce podpisů, po letošní sezoně jsme už na čísle přes 19 tisíc, což je dvojnásobek za letošní sezonu, takže je vidět, že lidi to téma zajímá a nejsou lhostejní k tomu, co se děje. 

Lidovky.cz: Ze zákona by měli louky procházet myslivci na prosbu zemědělců, kteří jsou sečení dopředu povinni nahlásit. Jak to ale funguje v praxi?
Reálně to zas tak moc nefunguje. Velice často bývá problém se zemědělci, kteří seč vůbec nehlásí. Druhým problémem je počasí, protože i když si seč naplánují, počasí jim to kolikrát zhatí. Každopádně když už zemědělci splní jednu povinnost, měli by splnit i tu druhou, a to způsob, jakým by měli sekat. Třetí věc je, že zákon jim ukládá opatřit stroj plašicím zařízením, což však v praxi vůbec neexistuje. Myslivci mají zvěř přes sečením chránit, ale protože zákon nedefinuje, jakým způsobem mají zvěř chránit, někde se potýkají s problémy. Například někdo instaluje zvukové plašiče a myslí si, že to stačí. Ovšem zvěř si dnes tak zvyká, že jsme jako lidstvo hlučnější, že se méně bojí, a tak například obyčejné optické nebo zvukové plašiče nestačí.  Bylo by potřeba používat kombinované - optické, zvukové a pachové plašiče dohromady. Bohužel jsou však i honitby, kde to nefunguje vůbec a zemědělci nařízení ignorují.

Lidovky.cz: Co by se tedy podle vás mělo změnit?
Vláda si bohužel myslí, že žádné problémy nejsou. Když jsme měli jednání v březnu na ministerstvu zemědělství, byli jsme ubezpečeni, že to funguje. Ale myslíme si, že jsou zaměřeni na tak úzkou oblast, že nevědí o tom, že ve spoustě okrajových honiteb se potýkají myslivci s problémem ze strany zemědělců, kteří zákon neřeší. Není to nijak kontrolováno, ačkoliv je to stanoveno zákonem a jsou i ukládány sankce při jeho nedodržení. Snažíme se vládu přesvědčit, aby se jiným způsobem ošetřily dotační podmínky. Dále aby byly stroje ze zákona opatřeny detekčním zařízením, aby na nich bylo něco, co dokáže detekovat zalehlé srnče.

Upozornění! Následují drastické snímky:

Usmrcené srnče při sekání.
Srnčatům nejčastěji zemědělské stroje rozsekají běhy.

Lidovky.cz: Nepomohlo by zavedení posunuté seče, jako je to například u chráněného chřástala polního až na 15. srpna? Je to podle vás vůbec reálné?
Ekologická rada Českomoravské myslivecké jednoty usiluje o posunutí termínů sečení, ale vláda je proti tomu, protože by to podle ní byly velké ekonomické ztráty. Bohužel v mnoha místech se seče tráva, která odhází pouze do bioplynek, takže to je pouze vyhozená biomasa, která není nijak využita. Vláda je toho názoru, že tím, že se otepluje, by se posunul termín první seče, a tím pádem by nemuseli stihnout druhou seč a byly by to velké ekonomické ztráty.

Lidovky.cz: Dospělá srna ve většině případů před strojem dokáže utéct. Proč ale srnčata neutíkají?
Když se mládě narodí, není v prvních dnech schopno rychle reagovat a bránit se predátorům, proto je pro něj nejbezpečnější zalehnout na otevřeném místě, jako je louka. Tam je například divoké prase nebo liška nenajde, protože se tam přes den neodváží. Výhodou pro srnčata je, že jsou pachově imunní a žádný predátor je nenavětří. Mláděti však instinkt velí ještě více se v případě nebezpečí přikrčit. Mládě uteče, až když je tak tři týdny staré nebo starší. Škody jsou nejen na mláďatech. I dospělá srna má mateřský cit, takže když matka mrtvolku mláděte nenajde, pláče, píská a několik dní se na místo vrací. Je to tedy nejen utrpení pro mládě, ale i pro matku srnu.

Lidovky.cz: Zemědělcům a myslivcům mnohdy pomáhají dobrovolníci. Jak se mohou zapojit?
Úplně nejideálnější bylo, kdyby ten, kdo chce pomoci, kontaktoval místní myslivce a nabídli se jim k pomoci. Pokud myslivci nefungují, ať se spojí se zemědělcem, který obhospodařuje pozemky v dané oblasti. Pokud i to selže, dobrovolníci se většinou přihlašují na server Senoseč online, který funguje tak, že zemědělec nahlásí, kdy se chystá sekat a dobrovolník má tak šanci se přihlásit a nabídnout svou pomoc, když je daný zemědělec v jeho blízkosti. Bohužel je problém, že ne všichni zemědělci jsou na portál přihlášeni, takže se to dobrovolníci nedozvědí. Vznikají i lokální dobrovolnické facebookové stránky. Portál zatím bohužel nefunguje stoprocentně.

Povinnosti zemědělce a myslivce

1) Nařízení vlády č. 75/2001 Sb., o podmínkách provádění agroenviromentálně-klimatických opatření ukládá zemědělci povinnost ponechat na půdním bloku větším jak 12 hektarů neposečenou plochu o velikosti 3-10 % plochy, která se může sekat až po 15. srpnu. Jedna takto neposekaná souvislá plocha nesmí být větší jak jeden hektar. 

2) Zároveň je podle nařízení zemědělec povinen sekat půdní blok od prostředka ke kraji a nebo od kraje ke kraji, nesmí však jezdit dokola k prostředku, čímž zvířeti nedává šanci utéct. Při porušení je žadateli o dotaci na zatravněný půdní blok udělena sankce v podobě snížení dotace o 10 %.

3) Ze Zákona 449/2001 Sb., o myslivosti má zemědělec, pokud hospodaří na honitbě, povinnost informovat myslivce o blížící se seči, aby mohli učinit opatření proti ztrátám na zvěři. Za honitbu se považuje většina zemědělských a lesních pozemků, na kterých je povoleno vykonávat právo myslivosti.

4) V případě, že zemědělec porušil nařízení, je možno podezření nahlásit na Státní zemědělský intervenční fond.

Lidovky.cz: Jakým způsobem dobrovolníci louky procházejí?
Dobrovolníci by měli procházet louky s myslivci, kteří je poučí, co a jak. Pokud myslivci nefungují a funguje zemědělec, můžou se spojit se zemědělcem, který jim dá vědět, kdy a jak se seče. Dobrovolníci, kteří fungují sami, by si měli přečíst informace, jak postupovat. Návod je na stránkách Zachraň zvíře před sekačkou nebo i na našem portálu Stop sečení srnčat. Tam je napsáno, jak je potřeba postupovat, čemu se vyhnout, jak poznat, že je tam zalehlá zvěř. Je nutné si všímat, odkud vyskočila srna, protože tam pravděpodobně bude i mládě. Dělat rámus není úplně ideální. Každopádně tráva je vysoká, zálehy se nehledají snadno, takže člověk musí počítat s tím, že je to náročná chůze v nesnadném terénu, často mokrém, plném rosy, pokud se chodí brzo ráno. Rozhodně doporučuji gumové rukavice, pokud se přenáší srnče, které se má přenést nejlépe v trsu trávy ideálně mimo ohroženou plochu. Je lepší si to nastudovat.

Lidovky.cz: Chodíte před sečí i vy sama jako dobrovolnice?
Samozřejmě. Já jsem si dokonce kvůli téhle problematice udělala myslivecké zkoušky. Nevěnuji se zvířatům jen v této úzké době, ale zajímám se o zvěř v průběhu celého roku. Aktivně se vyhánění účastním už čtvrtý rok. Poslední dobou sice u nás už myslivci spolupracují, ale i tak si vždycky dny, kdy se seče, nechávám volné a i letos jsem chodila vyhánět.

Lidovky.cz: Týká se problematika sečení jen srnčat?
Týká se to bohužel prakticky všech zvířat, hlavně ptáků, kteří hnízdí na zemi. Dále jsou ohroženi obojživelníci nebo hmyz. Pro všechna tato zvířata je to kritické období. Kdyby se posunula doba sečení, bylo by to ideální, protože by byl dán zvěři čas, aby vyvedla mladé a bylo by to vlastně bez problémů.

TEREZA ŠTĚPAŘOVÁ
  • 18Diskuse




Najdete na Lidovky.cz