Kytky v popelnici? Mohlo by to asociovat expozici dekadentního umění. Ve skutečnosti se ale jedná o výstavu oděvů ze sedmdesátých let, kterou pořádá Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Název je úryvkem písně od Sex Pistols – a do konceptu výstavy vskutku sedne jak kytka do popelnice. Stojí na kontrastu mezi pestrobarevnými polyesterovými kostýmky, vyšívanými šaty z indické bavlny a modravými smokingy z ryzí džínoviny (kytky) a šedivou normalizací 70. let (popelnice).
„Móda nikdy neexistuje sama o sobě, funguje jen v kontextu doby,“ říká kurátorka výstavy Konstantina Hlaváčková, která pro muzeum připravila už expozice o módě 50. a 60. let a pro niž jsou Kytky v popelnici, v jejichž rámci dala dohromady také pozoruhodnou knižní publikaci, zatím nejosobnějším projektem – v 70. letech prožila studentská léta a pár ze zdejších oděvů pochází přímo z jejího šatníku. Třeba ty letní šaty s nápisem Hawaii z Tuzexu, jež jí zakázal nosit její tehdejší šéf. Ani přehodit přes šaty svetřík nepomohlo, protože „takhle to přece nosej Američani“.
Při okukování šatiček pestrých barev se tísnivému pocitu nevyhnete. Vyvolá ho i výhled z oken, jimiž tentokrát nevidíte na protilehlé Rudolfinum, ale na momentku rozestavěných paneláků. Tahle výstava nezapomíná na to, že byť se v postranních uličkách ČSSR dala za bony trička s nápisem Sex Pistols sehnat, málokdo si takovéhle kytky v popelnici normalizace troufl nosit na ulici. Od nošení tu byly obleky z národních podniků. A ty jsou tu též.
