* LN Čtete memoáry o válečnících, to vás tolik zajímá válčení?
Mě ani tak nezajímá to válčení, ale spíš mě přitahují věci pod povrchem celého dění. Proč to tak dopadlo, jak to dopadlo, jaké byly příčiny, okolnosti, důsledky.
* LN Takže čistě historický zájem?
Poučit se historií.
* LN Už je to rok, co šéfujete Jablonex Group. Jak jste se vlastně dostal do této pozice?
Byl jsem osloven, jestli bych neměl zájem se utkat s výzvou v tradiční české firmě, která čelí určitým problémům ze všech stran. Dost jsem to zvažoval - jde o obor, který je dost daleko od těch, ve kterých jsem pracoval. Na druhou stranu, v určité úrovni řízení byznysu už detail konkrétního produktu ztrácí na významu. Neříkám, že není důležitý, ale přece jen je kousek dál.
* LN Trochu to vyznívá tak, že pro manažery není ve výsledku důležité, co vyrábějí.
Manažeři jsou přece jenom poměrně dost daleko od toho konkrétního produktu. Tím nechci říct, že by jim mělo být jedno, jestli to je sklo, nebo něco jiného. Je potřeba se do toho dostat a něco si nastudovat o oboru i o jeho historii.
* LN Společnost byla minulý rok ztrátová, vaším úkolem, předpokládám, bude ji vytáhnout zpět.
Akcionáři určitě chtějí, aby firma zvyšovala svoji hodnotu a aby vydělávala - byla období, kdy některé její části před fúzí zajímavě vydělávaly, i když v té době byl například zcela jiný kurz koruny nebo bižuterní byznys byl v období svého boomu. Firma je však tak velká, že její restrukturalizace nezabere jen jeden rok. My jsme tak někde ve třetině, možná mírně před poločasem.
* LN Jablonex Group vznikl sloučením několika společnosti. Je těžké vše ukočírovat?
Firmy mají společnou historii. Ony se vlastně vyvíjely ve společném prostředí, bok po boku. Pak se začátkem devadesátých let rozdělily a zase se postupně dostávaly do houfu, jako logická obrana proti externím konkurentům zejména z Dálného východu. Problémem je spíš sladit poměrně dost odlišné firemní kultury. Jednotlivé firmy měly mezi sebou i dodavatelsko-odběratelské vazby, to znamená, že jeden se logicky snažil vydělat na tom druhém - to už teď nemá smysl. Řekl bych, že jedním z největších oříšků je sladit tohle obrovské množství lidí, aby měli pocit, že jsou v jednom týmu.
* LN Jablonex byl po světě známý výrobou vánočních ozdob. Proč jste se toho vzdali?
My jsme vánoční ozdoby nevyráběli. Nakupovali jsme je od místních výrobců a distribuovali je do světa. Nicméně tato situace je to důkazem toho, že nastal odklon od kvalitních skleněných vánočních ozdob, bohatě zdobených a v různých tvarech, a nastal příklon k levným masově vyráběným plastovým koulím z Dálného východu. Tomu se nedá konkurovat. Proto jsme se rozhodli na tuto oblast rezignovat.
* LN Já to chápu zase jako uživatel. Když mi spadne plastová koule, tak se nerozbije.
To ale k Vánocům patří. Když je rozbijete, tak je vyměníte. Vezměte si tu hrůzu, že každý rok koukáte na stejný stromeček, ozdobený stejnými dekoracemi a žádná koulička se vám nezmění. Všechny vypadají stále stejně, instantně, nepřirozeně, uměle. Ale ani předtím nebyly vánoční ozdoby náš nosný obor.
* LN Původně jste konstruktér, který byl zaměstnaný v Karose. Jak na to vzpomínáte?
Dobře. Já jsem tam začal po škole a strávil jsem tam víc než deset let - od konstruktéra až po managera a člena představenstva. Byla to pro mě velká škola a věřím, že snad na mě vzpomínají dobře i tamní kolegové.
* LN Existuje ještě něco, s čím se můžeme setkat a co jste vy navrhoval?
No, zrovna nedávno jsem se na fotbale setkal s jedním člověkem, který u dopravního podniku v Praze opravuje autobusy, dali jsme se do řeči, a když jsem mu začal popisovat nějakou věc, tak se ptal, jak to vím tak detailně. A já mu na to odpověděl, že to je ta úplně poslední věc, kterou jsem sám konstruoval.
* LN Nechybí vám to?
Já si myslím, že práce s lidmi je ještě kreativnější.
***
Něco navíc
* Kolik hodin denně pracujete?
Padesát pět až šedesát hodin týdně.
* Na co si rád uděláte během práce přestávku?
Jsem hodně komunikativní - když potkám večer někoho z kolegů, tak si sedneme a popovídáme o věcech, které třeba ani nesouvisí s prací. Tím já dobíjím baterky.
* Co rád popíjíte s přáteli?
Když se mě ptají francouzští kolegové, jestli preferuji červené, nebo bílé víno, odpovídám, že žluté, což oni těžko chápou. Jsem z národa, který je vychován zejména kvalitním pivem.
* Vaše oblíbená kniha?
Zkušenosti a memoáry lidí, kteří něco dokázali. V poslední době jsem četl paralelně dva životopisy -George Marschala a maršála Koněva, což byli vrstevníci a oba se dostali na vrchol v podstatě podobnými metodami. Je v tom hodně poučení i pro manažera.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
