Čtvrtek 29. února 2024, svátek má Horymír
130 let

Lidovky.cz

Simon ústavním soudcem nebude. Prezident se divil, jak jsou kandidáti zkoumáni

Česko

  7:30aktualizováno  20:58
Soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon se novým ústavním soudcem nestane. Senát ho neschválil, i když Simona přišel osobně podpořit prezident Petr Pavel. V tajné volbě dostal jen 23 hlasů senátorů ze 73, kteří hlasovali. Už průběh jednání Senátu o Simonovi naznačoval, že kandidát prezidenta Pavla neuspěje.

„Už třináct let soudí v Nejvyšším soudu,“ hájil před hlasováním prezident Simonovu kandidaturu. „Doktora Simona jsem vybral i proto, že jde o soudce zdrženlivého,“ řekl senátorům prezident Pavel.

Reakce Pavla na fiasko kandidáta

„Dnešní rozhodnutí Senátu respektuji. Důvody, proč doktora Simona považuji za kvalitního kandidáta, jsem senátorům sdělil na plénu horní komory. Senátoři rozhodli jinak, splnili tak svou ústavní roli. I nadále budu na uvolněná místa v Ústavním soudu hledat nejvhodnější kandidáty.“

Prezident by tak měl ještě letos nominovat dva adepty na ústavní soudce. Podle serveru Echo24 by kandidátkou mohla být Lucie Dolanská Bányaiová, která se specializuje na soutěžní právo, mezinárodní právo soukromé a evropské právo.

Petr Pavel se v Senátu podivoval, jak podrobně jsou teď kandidáti do Ústavního soudu zkoumáni. „Opakovaně jsme svědky toho, že kandidáti na ústavní soudce jsou veřejně tak důkladně rozebíráni, jako tomu nebylo nikdy předtím. A to dokonce detailněji než u některých skutečně kontroverzních kandidátů, které navrhovali moji předchůdci,“ postěžoval si Petr Pavel.

Klade si otázku, proč je „grilování“ kandidátů tak detailní a jde i hluboko do jejich osobního života. „Je to jen nově pojatým detailním zájmem o jejich osobnost? Nebo je to nějaký vzkaz? Za nejdůležitější však považuji otázku, kde je hranice veřejného zájmu,“ řekl prezident ve svém vystoupení.

Otázkou podle Petra Pavla je, kde je hranice, která umožní ověřit předpoklady kandidátů a požadavky na ně kladené, na druhé straně ale nepovede k tomu, že se kvalitní a slušní právníci začnou nominací obávat a raději je nepřijmou.

„Od špiček české justice jsem již několikrát slyšel i názor, že v případě trvání takového trendu se obávají o nezávislost soudního rozhodování. Věřím, že tak daleko nejsme. Ale jsem přesvědčen, že si podobné otázky musíme klást. Abychom třeba i v dobré víře nezpůsobili škodu, kterou jsme původně ani nezamýšleli,“ prohlásil v Senátu prezident.

Klamavě používal titul, vyčetl soudci senátor

Senátor z klubu Starostové a nezávislí Michael Canov řekl, že Simon klamavě používal zkrácený titul Dr. na webu společnosti, kterou vlastnil s manželkou a která se věnuje jedné z čínských metod k léčení stresu. Tím podle Canova porušil zákaz jiné výdělečné činnosti, vyjma pedagogické.

„Když někoho učíte kanastu nebo mariáš a máte na tom postaven rodinný byznys, tak už to není pedagogická činnost,“ řekl nezařazený senátor Pavel Fischer.

Simon odmítl kritiku jeho mimosoudcovských aktivit. Řekl, že se nevydával za lékaře, ale nechtěl, aby se na něj klienti obraceli s právními problémy. Touto argumentací podle výsledku hlasování, který byl pro něj debaklem, nepřesvědčil.

Senátor Marek Hilšer řekl, že Simonovy vedlejší aktivity porušují požadavky na soudcovskou důstojnost a etiku, protože soudce své kurzy propagoval a nabízel na ně slevu.

Už dříve Simon, který je nyní soudce Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu neuspěl ve dvou senátních výborech. Postavil se proti němu jak ústavně-právní výbor, tak výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.

Kandidáta musel prezident Pavel hledat poté, co se kandidatury vzdal Robert Fremr kvůli sílící kritice vůči němu za jeho rozsudky před listopadem 1989.

Senát podpořil právo Izraele na sebeobranu

Senát také ve středu přijal usnesení podporující Izrael napadený teroristy z hnutí Hamás. Konstatuje v něm, že ČR plně podporuje právo Izraele na sebeobranu. Dále to, že vraždění, mučení a únosy civilistů do civilizovaného světa nepatří a je pochopitelné, že je Izrael nenechá bez odezvy.

Česká republika podle usnesení Senátu uznává legitimní aspirace palestinského lidu na sebeurčení, ale teroristické hnutí Hamás tyto aspirace podle senátorů nereprezentuje. Čtvrtý bod usnesení říká, že Hamás palestinskému lidu nenabízí nic jiného než další teror a krveprolití.

Hlasovalo pro to 71 přítomných senátorů, zdržela se Jana Zwyrtek Hamplová.

Nad rámec návrhu zahraničního výboru Senát na podnět představitelů ODS vyzval vládu, aby připravila materiál, ve kterém vyhodnotí možnosti a reálnost přesunu českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Kabinet by měl zejména uvést podmínky, za kterých je přesun možný. Senát podle předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry uspořádá veřejné slyšení k blízkovýchodní politice za účasti všech příslušných aktérů.

Stanovisko jako celek odmítl podle záznamu hlasování jen lidovec Lumír Kantor. Zdrželi se lidovec Jiří Čunek, senátor za TOP 09 Tomáš Třetina a nezávislé senátorky Daniela Kovářová a Jana Zwyrtek Hamplová.

Záměr přemístit sídlo ambasády do Jeruzaléma ohlásil premiér Petr Fiala jako krok na podporu Izraele. Podle premiéra by vláda měla o přesunu do města, rozhodnout v řádu měsíců.. Výhrady má ministr zahraničí za Piráty Jan Lipavský, podle nějž by krok musel být v souladu s mezinárodním právem.

Senát odsoudil násilnou rusifikaci ukrajinských dětí unesených do Ruska

Senát schválil usnesení, které odsuzuje násilnou rusifikaci dětí unesených z Ukrajiny po rozpoutání války Ruskem.
.
„Hodnověrné důkazy nemáme,“ přemlouvala senátory, ať tento text nepřijímají, senátorka Daniela Kovářová. Její počínání označila Miroslava Němcová z ODS za směšné. Kovářové se před tím ráno nepodařilo vyřadit z programu jednání o takovém usnesení.

Pro přijetí usnesení hlasovalo 59 senátorů, zdrželi se čtyři senátoři. Kovářová mezi nimi nebyla, nakonec překvapivě pro usnesení, proti němuž bojovala, také hlasovala. Zdrželi se Jaroslav Zeman z ODS, Ondřej Feber, Zdeněk Matušek a Ladislav Václavec z klubu ANO a SOCDEM.

Mezinárodní trestní soud v březnu vydal kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a na ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou. Podle Ukrajiny usneslo Rusko až 20 tisic dětí se záměrem vymazat jejich ukrajinskou identitu.

Usnesení odsuzující násilnou rusifikaci ukrajinských dětí deportovaných do Ruska

Senát PČR
I. konstatuje, že z okupovaných území Ukrajiny byly deportovány děti, kterým je měněna totožnost a které jsou násilně přemístěny do Ruska a v některých případech předány k nucené adopci;
II. odsuzuje nucenou rusifikaci dětí z Ukrajiny jako mimořádně odporný zločin;
III. považuje
1. za svou povinnost konat v souladu s ustanovením mezinárodních úmluv, zejména 4. Ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války z 12. srpna 1949; 2. násilnou deportaci a nucenou rusifikaci dětí z Ukrajiny za hrubé porušení mezinárodního práva, zejména ustanovení Úmluvy o právech dítěte OSN, a sice práva znát své rodiče a práva na jejich péči, práva na totožnost, práva účastnit se kulturního života a užívat rodný jazyk, práva na rodinu a na ochranu před oddělením od rodičů proti své vůli, práva na vzdělávání a práva na svobodu projevu, práva na svobodu myšlení, svědomí a náboženství, práva na ochranu soukromí a na zajištění výchovy, ochrany zdraví, svobody a bezpečnosti;
IV. podporuje vyšetřování a stíhání zločinů podle mezinárodního práva Mezinárodním trestním soudem i vnitrostátními soudy a zároveň rychlé dosažení shody na modelu mechanismu pro odsouzení osob, které spáchaly zločin agrese; V. žádá vládu ČR, aby
1. se soustředila nejen na potrestání viníků, ale především na potřeby jejich obětí, tedy na unesené děti;
2. v souladu s mezinárodními závazky ČR prosadila ochranu práv dětí, které požívají zvýšené ochrany v průběhu ozbrojených konfliktů;
3. zajistila veškerou součinnost Ukrajině v úsilí chránit práva dětí, aby se mohly znovu setkat se svými rodinami;
4. zabezpečila pro OSN, Mezinárodní výbor Červeného kříže a další aktéry přístup k deportovaným na území Ruské federace;
5. podporovala nevládní organizace, které se zabývají návratem dětí do vlasti a také poskytovala pomoc při zapojení dětí zpět do běžného života;
6. prosadila zařazení osob zapojených do násilné a nedobrovolné rusifikace dětí z Ukrajiny na sankční seznamy EU nebo využila národní sankční mechanismus;
VI. pověřuje předsedu Senátu Parlamentu ČR, aby s tímto usnesením seznámil předsedu vlády ČR.

Potkejte se s námi o víkendu v Brně! Rozdáme přes 1000 produktů k testování
Potkejte se s námi o víkendu v Brně! Rozdáme přes 1000 produktů k testování

Na brněnském výstavišti proběhne od čtvrtka 29. února do soboty 2. března veletrh ProDítě. Najdete tam přehlídku kočárků, autosedaček a dalšího...