Na zvýšení rodičovského příspěvku kývlo 62 ze 78 přítomných senátorů.
Dopady vládního návrhu, který v Senátu obhajoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, na státní rozpočet budou příští rok zhruba 400 milionů korun. O rok později to bude 2,2 miliardy korun, v roce 2026 přibližně čtyři miliardy korun a v dalších letech 5,5 miliardy korun.
„Řekněme si poctivě, je to i v tomto případě kompromis, který je tady v dané rozpočtové situaci, protože dopady, kdybychom to rozšířili na všechny děti, tak by to pro příští rok bylo 8,8 miliard korun navíc ze státního rozpočtu,“ řekl Jurečka. Opozice totiž usilovala o vyšší růst příspěvku i jeho rozšíření příspěvku i na již narozené dětí.
Novela počítá také s tím, že žadatelé o příspěvek na bydlení i jeho příjemci nebudou muset dokládat své náklady na energie. Úředníci si je zjistí sami od dodavatelů. Nově lidé nebudou muset kvůli dávkám dodávat úřadu ani potvrzení od školy o nezaopatřenosti dětí. Údaje získá z registru zdravotního pojištění.
Zjišťování majetku žadatele o dávky
U dávek v hmotné nouzi má novela umožnit lepší zjišťování majetku žadatele tím, že banky a další peněžní ústavy budou úřadům poskytovat údaje o jeho účtech.
Zájemci o studium na střední škole pravděpodobně budou moci od příštího roku podávat tři přihlášky místo dvou. Přihlášky budou moci předkládat elektronicky a bude možné v nich vyznačit pořadí, kterým školám dávají přednost. Senát potvrdil novelu školského zákona, kterou dříve schválili poslanci. I tuto novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Přísnější podmínky pro pracovní agentury
Senát schválil i novelu zákona o zaměstnanosti, která zpřísňuje pravidla pro pracovní agentury a zjednoduší vstup zahraničních pracovníků na trh práce.
Licence má agenturám vydávat a odnímat ministerstvo práce a sociálních věcí místo ředitelství úřadu práce. Novela zvyšuje kauci při žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání z nynějších 500 tisíc korun na dvojnásobek. Podmínkou ke vzniku agentury by měla být také bezdlužnost.
Agenturního zaměstnance na dobu určitou by nemělo být nově možné při dřívějším ukončení práce ze dne na den propustit.
Senát zvolil šest nových členů Rady ČT
Senát v tajné volbě zvolil tři nové členy Rady České televize – novináře Jefima Fištejna, rozhlasovou moderátorku Ivanu Chmel Denčevovou a šéfredaktorku magazínu EDUzín Barboru Procházkovou.
Ve druhém kole volby k nim senátoři přidal spisovatele a nakladatele Jiřího Padevěta, analytika a bývalého místopředsedu Rady Českého rozhlasu Ivana Tesaře a Davida Brabce, kterého nominovala Asociace producentů v audiovizi.
Senátorům se minulý týden kandidáti představili při veřejném slyšení. Rada ČT schvaluje rozpočet veřejnoprávní televize nebo volí generálního ředitele.
Kandidáty mohly navrhovat výhradně organizace s nejméně desetiletou historií, tedy ne nově založené, třeba i účelově jako dosud. Právo nominovat mají organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy.
