Postupně jí naordinovali 26 druhů léků, denně užívala 37 tablet. Až, když skončila se zánětem močového měchýře na Interní a kardiologické klinice Fakultní nemocnice Ostrava, lékaři jí polovinu léků vysadili.
„Ukázalo se, že mnohé už nepotřebovala, nebo třeba užívala dva různé léky na stejný problém. Lékaři ji přidávali další a další léky, ale nikdo neřešil ty předešlé,“ říká přednosta kliniky Jan Václavík.
O alarmujícím případu bude mluvit před kolegy na kongresu České internistické společnosti, který začíná ve středu 8. listopadu v Brně a zaměří se i na škodlivost nadbytečné léčby.
Léky usmrtí asi 200 lidí ročně
Lékaři i farmaceuti vědí, že nežádoucí účinky přemíry či nevhodné kombinace léků jsou příčinou asi desetiny hospitalizací na světě. Odborníci odhadují, že jen v Česku umírá kvůli lékům 200 lidí ročně. V řadě nemocnic hlídají léčbu kliničtí farmaceuti.
„Asi pětina z 3 037 hospitalizovaných pacientů, které jsme loni hodnotili, užívala delší dobu osm a více druhů léků. Některým jsme jejich počet snížili o třetinu až polovinu,“ říká Hana Nováková, vedoucí klinických farmaceutů Městské nemocnice Ostrava.
Pojišťovny od loňska hradí konzultace léků i ambulantním pacientům. Jenže odborníků je málo.
I proto se internisté připojili ke kampani Choosing Wisely (Vybírej moudře), a řeší, jak omezit nadbytečnou léčbu a snížit její rizika. Podle nich jde až třetina nákladů na péči, která pacientům přináší malý či žádný užitek, někdy i škodí.
„V medicíně platí, že méně je někdy více, ale praxe je jiná. Běžně vidíme pacienty, kteří berou deset léků denně. Už při vzájemném působení pěti léků je riziko nežádoucích účinků asi 30 procent a s každým dalším lékem stoupá,“ říká Petr Grenar, interní lékař z Kliniky urgentní medicíny ve Fakultní nemocnici Hradec Králové.
Právě v tamní nemocnici vznikl letos průzkum mezi desítkami lékařů zaměřený na indikaci léčiv a vyšetření. Téměř 95 procent oslovených lékařů míní, že některá vyšetření jsou nadbytečná, hlavně laboratorní odběry, CT vyšetření, rentgen, ultrazvuk břicha, EKG či magnetická rezonance. A 77 procent soudí, že lidé někdy zbytečně dostávají antibiotika, antivirotika, hypnotika i léky na potlačení bolesti nebo tvorby žaludeční kyseliny.
Strach ze stížností pacientů
„Téměř 71 procent lékařů přiznalo, že provádějí i úkony, o jejichž užitečnosti pro pacienta nejsou přesvědčeni. Zdůvodňují to snahou dodržet ustálenou praxi, naléháním pacientů i strachem z možných dopadů stížností,“ popisuje Grenar.
Podotkl, že obavy z následků stížností rostou a v USA již dominují. Často ke škodě pacientů. Riziko podle lékaře plyne ze všech nadbytečných vyšetření. Včetně laboratorních - tam hlavně z nesprávné interpretace výsledků.
„Některým seniorům vyjdou například špatné hodnoty činnosti štítné žlázy. A přesto, že nemají žádné zdravotní potíže, hned dostanou léky. V tom případě ale často léčíme čísla, ne pacienty,“ míní Grenar. Podle něj má smysl užívat léky jen tehdy, pokud snižují utrpení, například bolest či dušnost, nebo prodlužují život. Jinak ne.
Která vyšetření byla nadbytečná a co pacientům víc uškodilo než pomohlo, budou nyní zkoumat ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. Výsledky budou znát příští rok.
„Máme i letáky pro pacienty. Obsahují pět otázek, které by měli probrat s lékařem. Jde o to, aby se lidé více zajímali o nutnost, výhody i rizika vyšetření. Rádi letáky poskytneme kolegům z nemocnic i ambulancí,“ říká Dan Rakušan za Choosing Wisely tým České internistické společnosti.
