Středa 22. května 2024, svátek má Emil
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Show bude pokračovat a hotovo

Česko

Vyprodaná O2 aréna strávila v pátek více než dvě hodiny s britskou kapelou Queen, po Australian Pink Floyd Show největším revivalem na světě. Kapela to má spočítané dobře: skladby z nové desky, starší písně včetně největších hitovek, něco od Bad Company, pár kytarových sól a přídavek – to je 140 minut čistého času. Výpravné kulisy, vynikající zvuk (vyjma začátku), velkolepá světelná show a „plný dům“ podmínkou.

Na nové album, první s Paulem Rodgersem na místě Freddieho Mercuryho, se dostalo jen pětkrát, což popřelo výrok Briana Maye o tom, že nechtějí být jen revivalovou kapelou; na druhou stranu tímto krokem potěšili fanoušky, kteří přišli především (ne-li výhradně) kvůli oblíbeným „písním svého mládí“. A Queen se většinu večera tváří, že jejich frontman, propůjčovavší skupině především v 80. letech tvář, je takřka sedmnáct let mrtvý. Teď Paul a teď Brian Začali zostra, vizuálně vděčným intrem a kytarovými riffy úderné Hammer to Fall a Tie Your Mother Down. V celé první třetině koncertu se vraceli ke starší tvorbě, v čele s hity I Want It All a zejména I Want to Break Free; bylo vidět, jak následující novinky a skladba Seagull od Bad Company v reakcích publika drhnou. Na to ovšem měli rychlou odpověď: skoro půlhodinový, netradičně provedený blok s deskou A Night at the Opera – v něm zahrál Brian May dojemnou, Mercurymu věnovanou Love of My Life, country dupák 39 a z originálního sóla na baskytaru a bicí vzešlou I’m in Love with My Car.

Rodgers se na pódium vrátil až s novinkou Say It’s Not True, zato ve velkém stylu, s doprovodnými projekcemi z historie Bad Company, jejichž skladba bezprostředně navázala. Queen mají v rozložení sil a významu pořádek: teď ty, Paule, teď Brian (téměř dvacetiminutové kytarové sólo a vzápětí další v Last Horizon) a teď Freddie. Při Bijou doprovázel Maye sám Mercury z originálně řešené obrovské projekce. Podobně tomu bylo i při poslední písni regulérního setu, megahitu Bohemian Rhapsody, kdy Mercury „odzpíval“ a „odehrál“ na piano první, pomalou část; druhou, chaotickou operní árii („... Galileo! Galileo! Galileo figaro! Magnifico-o-o-o...!“) ze záznamu doplňoval sestřih archivních krátkých klipů z doby, kdy kapela fungovala ještě jako Queen + Freddie Mercury.

Bez ohledu na prvoplánovost a kýčovitost byla právě Bohemian Rhapsody jedním z vrcholných okamžiků celé show a s trochou fantazie i milou, pokornou vzpomínkou na jednoho z největších frontmanů hudební historie.

May má jasno Tím byl Mercury a tím Rodgers nikdy nebude. Svým tzv. showmanstvím a hlasovými dispozicemi nedokáže pokrýt ani své vlastní skladby, natož písně šité na míru přirozeným extrovertům (píseň Show Must Go On v závěru byla dosti nepovedená). Ale mnoho fanoušků z publika s vokály i atmosférou pomáhalo – budou to pravděpodobně ti, kteří z arény odcházeli spokojeni. Zbytek už si tak jistý smyslem celého podniku nebude. May má ovšem jasno: Show must go on!

HODNOCENÍ LN *** Queen + Paul Rodgers

O2 aréna Praha 31. října 2008

Bez ohledu na prvoplánovost a kýčovitost byla právě Bohemian Rhapsody jedním z vrcholných okamžiků celé show

Autor:

Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění

Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...