Opět se bude o hodinu posouvat čas, většina Čechů to už přitom nechce

Cestující, kteří budou v neděli v noci cestovat veřejnou dálkovou dopravou, budou na cestě o hodinu déle. Změna času se dotkne čtyř nočních dálkových vlaků Českých drah.

Spoje vyčkají ve stanici na odjezd podle nového času. „Pokud by tyto spoje nezůstaly stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve,“ uvedly České dráhy. Regionální spoje v době přechodu na nový čas žádné nejedou.

V souvislosti s podzimní úpravou občanského času se někdy mylně uvádí, že jde o přechod na zimní čas. Skutečný zimní čas ale platil v Česku naposledy od prosince 1946 do února 1947.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.

Negativní důsledky na zdraví

Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že převažují negativní důsledky na lidské zdraví.

Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise letos v celé Evropské unii skončit. Členské státy se ale nedohodly na tom, který čas bude platit trvale. Česká vláda tak loni v září schválila nařízení, podle kterého se bude čas měnit i v dalších pěti letech.

Někteří lidé mají kvůli změně času problémy s psychickou i fyzickou výkonností, stěžují si na zhoršení spánku, únavu či nevolnost. Přenastavení vnitřních hodin jim nějakou dobu trvá. Při volbě celoročního času by byl podle odborníků pro člověka každopádně příznivější pásmový čas, který platí v zimě.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK z podzimu 2018 se zrušením střídání času v Česku souhlasilo 70 procent dotázaných. Celkem 44 procent respondentů si přálo trvale letní čas a 24 procent zimní.

Změna času v březnu je chyba, říká bioložka Helena Illnerová: