Státní kasa
PRAHA Co bude po včerejším překvapivém kroku ČSSD se státním rozpočtem, není zatím jasné. Vláda sice má recept, jak příští rok hospodařit, většině politiků se ale úsporný balíček ministra financí Eduarda Janoty nelíbí.
„V nastalé situaci upřednostňujeme zahájení jednání s Fischerovou vládou o prosazení státního rozpočtu na příští rok. Naše země si nemůže dovolit riziko provizoria,“ vysvětloval na včerejší tiskové konferenci rozhodnutí své strany místopředseda ČSSD a stínový ministr financí Bohuslav Sobotka.
Janotův úsporný balíček má snížit deficit z 230 na 160 miliard korun, je však nepřijatelný pro sociální demokraty, komunisty a jako celek by jej nepodpořili ani občanští demokraté. Nedostatky na něm vidí i menší strany, podpořily by ho však jako přijatelný kompromis.
ČSSD chce o podobě úsporných opatření dále jednat. Nelíbí se jí například škrty v sociální oblasti. „To, co my si dokážeme představit, že podpoříme, je zvýšení stropu na odvody sociálního a zdravotního pojištění a zrušení slev na odvody na sociální pojištění,“ uvedl Sobotka.
Současně podle něj sociální demokraté chtějí debatovat o zvýšení progrese u daně z příjmu a o zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob. Vzdát se nechtějí ani navýšení důchodů, a to buď formou stabilní valorizace, nebo vyplácením 13. důchodu, na který by využili prostředky z dividend společnosti ČEZ.
Snižovat sociální dávky odmítají i komunisté. „Obáváme se, že větší škrty na výdajové stránce by rozpustily sociální polštář, který je v pokračující krizi nezbytný,“ myslí si místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Ministrovi financí se ale takové návrhy nelíbí. „Jsem ochoten o rozpočtu jednat s každým, pokud bude dodržen deficit kolem 170 miliard. Různé valorizace důchodů a 13. platy ale zcela určitě nezapadají do tohoto scénáře,“ prohlásil Janota.
Podle ODS by se měla úsporná opatření více týkat výdajové stránky a současně by se měl deficit rozpočtu pohybovat kolem 150 až 160 miliard. Pro některé poslance ODS je nepřijatelné například zpětné snížení státní podpory stavebního spoření. „Pokud by Janotův návrh nebyl upraven, tak ho pravděpodobně nepodpoříme,“ uvedl Pavel Hrnčíř z rozpočtového výboru. Návrh balíčku změn, které umožní snížit schodek, by pak podle ODS měla Fischerova vláda spojit s žádostí o vyslovení důvěry.
Dramatičtější škrty na straně výdajů chybí i lidovcům. Šetřit by chtěli mimo jiné na ministerstvu obrany – při nákupu transportérů nebo letadel. Vláda se podle nich bude muset opřít o některé politické strany a svůj návrh upravit.
Zásahy do balíčku ministerstva financí se naopak nelíbí zakladateli TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. „Je to řešení, které nevyhovuje nikomu. Kdybych to řešil já za TOP 09, tak by to bylo výhradně na výdajové straně. Kdyby to řešila ČSSD, bylo by to téměř výhradně na straně příjmů. Janota jako pragmatický a nestranický ministr financí to dává naprosto férově půl na půl. Bez reptání proto jeho návrh podpoříme, protože je to lepší řešení než nedělat nic,“ prohlásil Kalousek.
Názor TOP 09 sdílí i Strana zelených. „Vyzvali jsme ostatní strany k tomu, abychom se shodli na rozpočtu, aby to bylo na základě Janotova balíčku, žádná strana na to nereagovala,“ postěžoval si předseda zelených Ondřej Liška.
O tom, že dohoda stran nad rozpočtem nebude snadná, vypovídal i průběh včerejší diskuse šéfů parlamentních stran v mimořádném vydání Otázek Václava Moravce v České televizi. Předsedové ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a zelených se tam neshodli ani na oblastech škrtů, ani na tom, jestli Janotovy návrhy na úspory schvalovat vcelku nebo zvlášť.
Premiér Jan Fischer přitom dohodu o úsporných opatřeních, která zajistí deficit nižší než 170 miliard, označil za nutnou podmínku pro své setrvání v čele vlády.
Post předsedy vlády prý přijal s vědomím, že kabinet, který sestaví, bude zemi vést jen do předčasných voleb v říjnu. Pokud by po něm politici chtěli, aby zemi vedl až do řádných voleb, chce je znovu požádat o vyslovení důvěry. „Za nutnou podmínku pro takový krok pak považuji dohodu o přijetí nutných úsporných opatření, a to tak, aby rozpočet na příští rok respektoval závazek současné vlády a deficit nepřekročil 170 miliard korun. Tedy asi pět procent HDP,“ vysvětlil.
***
Rozpočet Postoje stran Vláda schválila rozpočet s deficitem 230 miliard, protikrizový balíček ministra financí by ho měl snížit na 160 miliard. ČSSD chce s vládou jednat o úsporných opatřeních. Nelíbí se jí zvažované zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty, naopak se jí zamlouvá zavedení daňové progrese. Chce deficit pod 200 miliard. ČSSD vládu vyzvala, aby k jednání o rozpočtu ustavila pracovní skupinu ze zástupců stran zastoupených ve sněmovně. ODS požaduje, aby vláda nejprve předložila návrh balíčku změn, které umožní snížit schodek, a aby s ním spojila žádost o vyslovení důvěry. V Janotových návrzích jim vadí například zpětné snížení státní podpory stavebního spoření. Komunisté odmítají, aby protikrizová opatření poškodila středněpříjmové a nízkopříjmové skupiny obyvatel. TOP 09 má k návrhu ministra financí sice mnoho výhrad, ale je připravena ho podpořit, protože snižuje schodek rozpočtu. Lidovcům chybí v návrhu rozpočtu ještě dramatičtější škrty na straně výdajů, mimo jiné na ministerstvu obrany. Jde například o nákup transportérů nebo letadel. Zelení s výhradami podporují balíček úsporných legislativních změn ministra Eduarda Janoty. Návrh je podle nich v dané situaci „rozumný kompromis, je to lepší než nedělat nic“.
