S myšlenkou založit muzeum tohoto typu v Plzni přišel už v polovině 90. let zdejší akademický malíř Vladimír Havlic. Realizace svého nápadu se ale nedožil, zemřel před pěti lety. Historický, památkově chráněný, ale opuštěný a chátrající dům na jižní straně náměstí Republiky začalo město opravovat v roce 2007 podle tehdy už osm let existující studie. K obvyklému typu muzea, které návštěvníkovi dovoluje se jen dívat a zakazuje čehokoli se dotýkat, má ale to plzeňské daleko.
„Jde o interaktivní muzeum, hravé, zábavné. Na to jsme kladli důraz,“ říká náměstkyně plzeňského primátora Marcela Krejsová. „Zároveň je vnímáme jako nový turistický magnet Plzně i další příspěvek k naší kandidatuře na titul Evropské hlavní město kultury 2015,“ dodává. „V plzeňských depozitářích je na 12 tisíc loutek všech druhů a typů, nové muzeum jich představuje skoro tři sta. Některé ovšem pocházejí také ze soukromých sbírek. Tematicky je vše zaměřeno na Plzeň a okolí, i v tom je muzeum výjimečné,“ doplňuje Tomáš Froyda, ředitel Divadla Alfa, které je dnes v Plzni synonymem moderního loutkářství a současně investorem i garantem expoziční části. Provozovatelem bude Západočeském muzeum. „Loutky tu zdaleka nejsou jen ve vitrínách,“ pokračuje. „Už u vchodu si můžete rozpohybovat dřevěné akvabely, uvnitř pak čeká loutkový automat čili Loutkomat. Schematický model podle dochovaných fotografií historického Novákova divadla je naprogramovaný tak, že po zmáčknutí dotykového senzoru přehraje scénku, kterou chcete vidět – od orientálního tržiště přes varieté až po Haškova Švejka.“ Malý divadelní sál muzea zas přímo vybízí děti i dospělé, aby si vystavené loutky brali do rukou, prohlédli si je nebo si s nimi na jevišti i zahráli. K dispozici jsou také informace, jak loutka vzniká.
Loutkoví goliášové i kolibříci Třípodlažní budova nabízí v přízemí ohlédnutí do minulosti. Představuje kočovné loutkářské společnosti a první stálá plzeňská divadla, překvapí nejstaršími loutkami řezbáře Allesiho z první poloviny 19. století. Další patro náleží nejslavnějšímu období – Loutkovému divadlu feriálních osad, na jehož pódiu poprvé vystoupily postavičky Spejbla a Hurvínka, nechybí „duchovní otec“ věhlasné dvojice Josef Skupa ani další legenda, Skupův přítel a spolupracovník Jiří Trnka.
Druhé patro pak seznámí návštěvníky se současným loutkovým divadlem, včetně expozice, kulis a loutek z inscenací Divadla Alfa. Jsou tu i dvě největší loutky – postavy lidojedů vysoké 2,1 metru. Každou z nich po jevišti vodili až tři loutkoherci. Protipólem jim může být naopak nejmenší – jen deseticentimetrová postavička Hurvínka na skleněném půllitru, kterou si prý Josef Skupa sám vyřezal, když chodil s Trnkou na pivo. A všemi patry provází diváka komiks o historii loutkářství v Plzni.
Lákadlem muzea je i stylová kavárna Skupa Café, volně inspirovaná někdejším plzeňským bytem manželů Skupových, který je připisován ateliéru Adolfa Loose.
