Už dříve vládní koalice zkrátila snahy opozice brzdit návrh tím, že omezila dobu řečnických vystoupení na dvakrát deset minut. Debata o možnosti korespondenční volby poštou ze zahraničí v prvním čtení ve Sněmovně i tak trvala více než 63 hodin čistého času.
„Každá opozice všude na světě má právo využívat všech demokratických nástrojů,“ hájil ve čtvrtek obstrukce místopředseda Sněmovny a předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček. Odvětil tak na dotaz, zda ANO bere v potaz výhrady, které od Ústavního soudu zazněly k obstrukcím ve Sněmovně.
„Nikdo nás nebude stavět do do kouta, kde budeme jen šoupat nohama. A zvláště ne tříprocentní strana,“ uvedl Havlíček v narážce na to, že omezení řečnických vystoupení na dvě při jednání o korespondenční volbě návrh šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.
Patrně to povede ke zpochybnění výsledků voleb, varoval Mašek před hlasováním poštou
Před dopady korespondenční volby varoval ve čtvrtek poslanec ANO Jiří Mašek. „Patrně to povede ke zpochybnění výsledků voleb,“ řekl Mašek.
„Debata se vede ve stylu už bylo řečeno vše, ale ještě to neřekli všichni,“ glosoval to, jak jednání vypadá, šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek.
Češi v zahraničí mohou nyní volit jen na velvyslanectvích, ale zejména ve větších zemích to pro ně může být časově i finančně nákladné.
Korespondenční hlasování by se mohlo teoreticky týkat až půl milionu českých občanů žijících v zahraničí. Jde o Čechy dlouhodobě usazené v zahraničí, ale i o ty, kteří vyrazili do ciziny kvůli studiu nebo zaměstnání. Při volbách do Sněmovny v roce 2021 jich hlas odevzdalo zhruba 13 200.
Česká republika je jedním ze čtyř členských států EU, v nichž není možné korespondenční volbu ze zahraničí využít. Kromě Česka nemají volbu dopisem ze zahraničí Francie, Chorvatsko a Malta, z dalších evropských zemí Island. Ve Francii se ale dá od roku 2020 volit ze zahraničí prostřednictvím internetu.
