Jak "budou moci" vždycky mohli, vyvlastnit lze už dnes, ve veřejném zájmu, za náhradu a pokud nelze účelu dosáhnout jinak. Není to žádná novinka, problém je jak to probíhá v praxi. Pokud se má někde něco stavět, musí se nejdřív zvážit všechna pro a proti možných variant, když má být někomu vyvlastněn jeho majetek. Úřady si teď chtějí usnadnit svou už tak silnou pozici.

 

Když se člověk bez emocí podívá na známou kausu vozemků pro Hradeckou dálnici, to co z novin může vypadat jako zlovůle a vydírání státu ze strany jedné rodiny má při bližším pohledu dost jinou podobu. Stará selská rodina začala po listopadu znovu hospodařit na svých a pronajatých státních pozemcích, na rozjez potřebovala úvěr. Brzo bylo zřejmé, že přes část jejích pozemků má vést dálnice, rodina od počátku nabízela státu výměnu za jiné pozemky (např. ty, které měla od státu v sousedství sama pronajaty. Stát na nabídky arogantně nereagoval a pronajaté pozemky nakonec převedl někomu jinému (proč asi?). Za pozemky byla nabídnuta odhadní cena, která nemá s jejich reálnou hodnotou nic společného. Rodina potřebuje žít a splácet úvěry, k tomu musí hospodařit na určité minimální výměře, kterou bez pozemků pod dálnicí mít nebude, jiné srovnatelné pozemky si za  směšnou cenu nabízenou státem nepořídí. Proto se samozřejmě brání do posledního dechu, protože se nechce dočkat toho, že nebude schopná splácet a stát který jí zbídačil se na ní bude nakonec ukájet pro neplacení daní apod. Kde vidíte nějaké vydírání? Až vám pár ouřadů rozhodne o tom, že místo Vašeho domu musí stát odbočka z dálnice, nebo (na pár let) hangár nějaké firmy a vy dostanete náhradou částku za kterou si nekoupíte ani garzonku, napište znova o veřejném zájmu, pokroku a zpátečnících.