„Obžalovaný byl opakovaně soudně trestán. Přihlédli jsme k tomu, že prohlásil vinu. Kdyby se tak nestalo, nebyl by jediný důvod trestu kratšího 25 let. Zavrženíhodnou pohnutkou je, že se dopustil činu kvůli dvěma čárám pervitinu za 200 korun. Projevil sice lítost, ale spíše nad sebou samým. Pocitů viny není schopen,“ odůvodnil výši trestu soudce Krajského soudu v Plzni Jan Hostaš.
Součástí rozsudku je i to, že Horváth musí zaplatit pozůstalým nemajetkovou újmu ve výši 4,5 milionu korun.
V roce 2002 byl tehdy sedmadvacetiletý Bartolomej Horváth odsouzen za pokus o vraždu seniorky ke čtrnácti letům nepodmíněně. Osmasedmdesátiletou ženu přepadl v Chodově na Sokolovsku a chtěl ji zardousit. Důchodkyni, kterou znal a která finančně vypomáhala jeho družce, napadl kvůli tomu, aby získal peníze do hracích automatů.
Žena se zachránila předstíráním, že je mrtvá. Už tenkrát znalci uvedli, že pachatelova resocializace je minimální. Na kontě má Horváth také úvěrový podvod.
Zatmělo se mi a popadl jsem trubku, líčil
Loni v únoru už jeho útok v Novém Sedle na Sokolovsku nepřežila dvaačtyřicetiletá žena, po které Horváth chtěl, aby mu dala pervitin na dluh. Když odmítla, pohádali se, on pak vzal do ruky kovovou tyč a známé zasadil nejméně pět ran do hlavy.
Bezprostřední příčinou smrti bylo vdechnutí žaludečního obsahu při selhávání dechových a oběhových funkcí v důsledku poranění mozku.
Horváth potom své oběti ukradl mobil, pervitin, a aniž by se zajímal o ženin zdravotní stav, nechal ji ležet na zemi, přikryl ji peřinou a odešel.
Letos v lednu se státním zástupcem uzavřel dohodu o vině a trestu v délce 18 let vězení. Krajský soud v Plzni ale tuto dohodu neschválil s tím, že trest je nepřiměřeně mírný.
Horváth se k činu doznal. Ženu, která prodávala pervitin, znal, bydlela kousek od něj. „Chtěl jsem pervitin na dluh. Přesvědčoval jsem ji, že jsem jí peníze vždycky vrátil. Řekla, že takovým buz***ntům na dluh už dávat nebude. Zatmělo se mi, popadl jsem trubku, co tam byla, a začal jsem jí mlátit. Nevím kolikrát. Když jsem ji začal bít, seděla na gauči. Po první ráně začala křičet. Skočil jsem na ní obkročmo a tou tyčí jsem ji bil do hlavy,“ četl soudce z výpovědi obžalovaného během přípravného řízení.
Když odcházel z bytu, žena podle něj chrčela. „Nezavřel jsem dveře, aby ji rychle našli,“ vysvětlil již dříve své jednání Horváth.
„Opravdu jsem jí nechtěl ublížit. Nevím, co se se mnou stalo, byl jsem úplně mimo,“ tvrdil dnes u soudu.
Senát mu za vraždu uložil výjimečný trest 22 let, který si má odpykat ve věznici se zvýšenou ostrahou. Rozsudek je však nepravomocný, odsouzený se na místě odvolal, státní zástupce se odvolání vzdal.
