PRAHA / SANTA ANA Patnáct let a osm měsíců nepodmíněně. Takový trest vynesl kalifornský soud nad leteckým inženýrem čínského původu Dongfan Chungem za to, že přes 30 let předával Číně tajné informace o technologiích využívaných v americkém vesmírném programu. Čtyřiasedmdesátiletý Chung se stal vůbec prvním člověkem, který byl ve Spojených státech odsouzen za předávání tajných informací do zahraničí podle zákona o ekonomické špionáži.
Tuto normu přijali američtí zákonodárci v roce 1996. Učinili tak v reakci na množící se případy úniku technologických informací z firem, které se podílejí na vojenských či vesmírných projektech.
Chung podle soudu vynesl zhruba 300 tisíc stránek obsahujících informace o technologiích využívaných v raketoplánech a v nosných raketách. Chung se k nim dostal během svého působení v letecké firmě Boeing, která je klíčovým dodavatelem jak pro americkou armádu, tak pro vesmírnou agenturu NASA.
Dokumenty, které našli u Chunga během domovní prohlídky v roce 2006 agenti FBI, popisovaly technologie palivových systémů, do jejichž vývoje Boeing investoval přes 50 milionů dolarů. Tyto papíry přitom nejenže nikdy neměly opustit továrnu Boeing, ale důvěrné byly i v prostorách firmy. Zaměstnanci, kteří s nimi přicházeli do styku, měli nařízeno je na konci každého dne uzamykat do sejfů.
Chung u soudu popřel, že informace získával pro Čínu. Tvrdil, že je chtěl využít při psaní knihy. Jeho obhájci připustili, že Chung porušil směrnice Boeingu pro zacházení s citlivými informacemi. Podle advokáta Thomase Bienerta ale Chung neporušil zákony USA. Advokát navíc zpochybnil, že šlo o ekonomickou špionáž proti Spojeným státům. Vyšetřovatelé prý nepředložili důkazy, že Chung předával informace Číně. „Neexistuje jediný důkaz, že Čína jakkoliv využila dané informace,“ řekl Bienert.
Soudce Cormac J. Carney připustil, že není zřejmé, jaké informace Chung Číňanům skutečně předal. Konstatoval však, že samotné shromažďování tajných informací z firmy Boeing coby klíčového dodavatele americké armády je závažným trestným činem. „Informace, které vynesl, ohrozily jak Boeing, tak národní bezpečnost Spojených států,“ řekl Carney. Prokurátor Greg Staples tvrdí, že Chung za předané tajné informace vyinkasoval tři miliony dolarů.
Podle obžaloby Chung působil jako čínský špion od té doby, co na konci 70. let minulého století získal americké občanství.
Žalobci pro Chunga původně požadovali 20letý nepodmíněný trest. „Chungův případ by měl vyslat jasné poselství o tom, že krádeže strategických informací a jejich předávání do zahraničí budou tvrdě trestány,“ řekl prokurátor Ivy Wang.
Od přijetí zákona o ekonomické špionáži se před americké soudy dostalo již sedm případů. Chung se dostal do hledáčku agentů FBI v roce 2006, když vyšetřovali podezřelé aktivity jiného naturalizovaného Číňana Chi Maka. Ten byl odsouzen na 24 let za vyzrazení technologií k vojenské obraně.
