„Dá se říci, že toto rozhodnutí je vodítkem, jak by soudy nižších stupňů měly v podobných případech postupovat,“ potvrdil LN mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. Lesík u Ždárku přiřkl Kammerlanderové Krajský soud v Liberci už loni červnu. Obec se ale vzápětí dovolala k Nejvyššímu soudu.
Okresní národní výbor v Turnově zkonfiskoval Karlu des Fours Walderode majetek už 9. srpna 1945. Důvodem bylo, že se šlechtic před válkou hlásil k německé národnosti. Ještě v roce 1945 však des Fours Walderode požádal o osvědčení o státní na národní spolehlivosti. To dostal, a v roce 1947 se tak domohl i československého občanství. Svůj majetek však zpět nedostal a místo toho musel před novým režimem utéci do Rakouska.
V roce 1992 se des Fours Walderode začal majetku znovu domáhat. Zhruba ve stejné době se ale objevila svědectví, že patřil k henleinovcům a byl příslušníkem Wehrmachtu. Podle Nejvyššího soudu jsou ale taková tvrzení nepodložená. „Karlu des Four Walderode bylo v roce 1947 vydáno osvědčení, což už samo o sobě svědčilo o jeho nevině. Navíc máme v rukou i řadu důkazů, podle kterých skutečně stál na straně československého lidu. Přechovával na zámku Hrubý Rohozec zbraně, pomohl Humprechtu Černínovi z koncentračního tábora a v jeho okolí se muselo mluvit výhradně česky,“ vysvětluje Knötig.
Celkovou hodnotu rodového majetku lze jen těžko určit. Odborníci ji v roce 1997 odhadli na 3,5 miliardy korun, ale bývalý advokát Kammerlanderové mluvil „jen“ o 120 milionech. Není také jasné, jestli verdikt Nejvyššího soudu bude mít dopad na všech více než 20 žalob, které dědička rodu podala.
