Kauza prodeje minoritního balíku akcií pod cenou v sobě zahrnuje řadu pozoruhodných momentů. Stát se v ní přihlásil k astronomické škodě 5,7 miliardy korun. Navíc pořádně zatápěla premiéru Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), který byl v době privatizace OKD za prodej majetku státu coby ministr financí odpovědný. Přitahovala pozornost i nájemníků hornických bytů, které jim nechala vláda prodat nad hlavou.
Za privatizaci OKD trest nepadl, přípravné řízení bylo podle soudkyně ledabylé |
Obvodní soud pro Prahu 2 v pondělí dospěl k závěru, že minimálně tři obžalovaní v kauze OKD vinni nejsou. Předsedkyně senátu Iva Fialová během vynášení rozsudku začala jako první vysvětlovat, proč se soud rozhodl zprostit obžaloby soudního znalce Rudolfa Douchy ze společnost Vox Consult. Toho státní zástupce vinil z ohnutého posudku, který zapříčinil levný odprodej dolů. Jenže s tím se soud neztotožnil. A na hlavu žalobce Tomáše Černého z Vrchního státního zastupitelství v Praze se snesla sprška výtek.
„Policie věděla, že dokazování bude obtížné, přesto z 25 svědků bylo 23 vyslechnuto pouze na záznam o protokol o podání vysvětlení,“ vyčetla předsedkyně Fialová. Podle ní přitom žalobce dobře věděl, že pro soud budou tyto výpovědi prakticky nepoužitelné. Někteří klíčoví svědci, jako například bývalý náměstek ministra Zdeněk Hrubý, v mezičase zemřeli.
Útok na práci státního zástupce pokračoval. „Soud si musel sám vyžádat důkazy, které byly již v přípravném řízení známy. Policie ani státní zástupce si s tím práci nedali, natož aby je zohlednili v obžalobě,“ dodala Fialová. Jako konkrétní příklad takto chybějícího důkazu uvedla záznam z jednání vlády z března 2004, na němž tehdejší kabinet premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) odhlasoval prodej 46 procent akcií státu v OKD za 2,25 miliardy korun společnosti Karbon Invest. Tento nedostatek podle ní zapříčinil, že soud byl ve svém rozhodování značně limitován.
Nebyla vyšší nabídka?
Jak stát prodával OKD■ V červnu 1998 stát ztratil za dosud nevyjasněných okolností v OKD majoritu. Tu získala společnost Prosper Trading. A o tři měsíce později se největším vlastníkem stala společnost Karbon Invest podnikatelů Antonína Koláčka, Petra Otavy a Jana Przybyla. ■ V listopadu 2003 vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) rozhodla o zahájení jednání o prodeji státního minoritního balíku akcií (45,88 procenta). Rozhodla současně, že tato jednání budou probíhat výhradně a exkluzivně s firmou Karbon Invest. ■ V únoru 2004 vznikl posudek společnosti Vox Consult, který ocenil podíl státu v OKD na 2,08 miliardy. O měsíc později Špidlův kabinet, v němž byl ministrem financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), rozhodl o prodeji akcií firmy Karbon Invest za 2,25 miliardy korun. ■ V dubnu 2004 zastavil prodej antimonopolní úřad kvůli možné nedovolené podpoře státu a porušení pravidel Evropské unie. Státu doporučil, aby neprodával akcie za méně než 3,5 miliardy. V září 2004 vláda Stanislava Grosse definitivně rozhodla prodat balík akcií společnosti Karbon Invest za 4,1 miliardy korun. ■ V listopadu 2004 se jako nový vlastník ohlašuje RPG Industries Zdeňka Bakaly. Ovšem Bakalova jiná společnost Charles Capital vyjednávala o prodeji akcií OKD s firmou Karbon Invest už od května 2004. ■ V květnu 2006 se majitelem OKD stala NWR, registrovaná v Nizozemsku. Tu od loňska ovládají tři neprůhledné britské investiční společnosti. ■ V říjnu 2015 začalo líčení se třemi obžalovanými, jsou to soudní znalec Rudolf Doucha a dva exmanažeři Fondu národního majetku Pavel Kuta a Jan Škurek. ■ Podle žalobce státu vznikla při prodeji minoritního balíku akcií škoda 5,7 miliardy korun. V květnu 2016 soud poslal důlní firmu OKD do úpadku. U soudu uplatnilo pohledávky přes 550 věřitelů, kteří dohromady chtěli od firmy více než 23 miliard korun. ■ Pohledávky za více než 17 miliard insolvenční správce popřel. V srpnu 2017 věřitelé schválili reorganizaci. Doly a provozní majetek budou vloženy do nové společnosti OKD Nástupnická, v níž 100 procent akcií letos v dubnu získala státem vlastněná společnost Prisko. A to za 80 milionů korun. V OKD, v nichž i s dodavatelským řetězcem pracuje 9500 lidí, se nyní dál těží uhlí. V roce 2023 dojde k uzavření posledního dolu. |
V odůvodnění Failová zmínila pochyby, zda vůbec existoval kupec, který by byl ochotný platit více. Narážela tím na policejní posudek společnosti A Consult, podle kterého měla hodnota státního podílu vycházet na téměř deset miliard korun. Stát se definitivně zbavil dolů po zásahu antimonopolního úřadu až v září 2004 za cenu 4,1 miliardy. Odtud také škoda 5,7 miliardy korun. Už v listopadu téhož roku se jako nový majitel ohlásil miliardář Zdeněk Bakala. Podle některých zpráv za OKD majitelům Karbon Invest zaplatil několikanásobek prodejní ceny, kterou platili státu.
„Nelze počítat s tím, za kolik by se dal podíl prodat, ale s tím, zda je někdo ochoten určitou částku zaplatit. Takový nikdo neexistoval a vláda si toho byla velmi dobře vědoma,“ prohlásila kategoricky soudkyně Fialová. To je ovšem zvláštní, protože v minulosti u hlavního líčení zazněly informace, že na trhu byla ochota kupovat dráž. Konkrétně společnost Penta chtěla balík akcií koupit od státu za 3,1 miliardy korun. Stát ale dal přednost exkluzivním jednáním výhradně s majoritním vlastníkem OKD společností Karbon Invest. Ignoroval přitom nabídku o bezmála 850 milionů korun vyšší.
Jak navíc zaznělo na nahrávce, ministři Špidlovy vlády o ní věděli. Ve zhruba dvacetiminutovém odůvodnění tuto variantu prodeje předsedkyně Fialová nezmínila. Vláda se podle ní neřídila nejvyšší nabídkou vědomě. „Jednalo se o politické rozhodnutí zohledňující řadu dalších aspektů prodeje a jeho důsledků. Zohledňovala se zaměstnanost, sociální smír,“ uvedla Fialová.
Kdo by si na to troufl?
Znalec Doucha, kterému policejní posudek i soudem přizvaný revizní znalec vyčetl skutečnost, že dostatečně nezohlednil majetek OKD, který zahrnoval tři desítky dceřiných společností a 44 tisíc hornických bytů, podle soudu postupoval v souladu se zákonem. Podle Fialové došlo během hlavního líčení, kde vystupovali různí experti na oceňování, k „bitvě znalců“. Případ je podle ní ojedinělý zejména rozsahem oceňovaného majetku. Poukázala proto na problematičnost ocenění nových. „Soud považuje za obtížné srovnat pozici znalce snažícího se bez nadsázky v šibeničním termínu vypracovat znalecký posudek s pozicí znalce, kterému je již známý, jaký vývoj skutečně byl,“ prohlásila předsedkyně senátu. Připomeňme, že na vypracování hodnoty OKD měl Douchův Vox Consult pouhých 28 dní a omezený přístup informací od managementu dolů.
Revizní znalci ovšem loni soud upozornili, že posudek Douchy vykazoval řadu chyb. Co všechno v ocenění OKD chybělo, znalci Azet Konzultu vypočítali takto: „Samostatně se měl ocenit i neprovozní majetek obsažený ve VOJ – Správa majetku, který kromě bytového fondu zahrnoval i další objekty bydlení a rekreační objekty, ubytovny Permon a Paskov ve Frýdku-Místku, luxusní vilu a zámek Sobotín, nemocnici a polikliniku, nepotřebné administrativní objekty, garáže, jiné stavby a řadu nepotřebných pozemků.“
Ačkoli podle soudu může vypadat podivně, že kapitálová účast OKD v dceřiných společnostech má nulovou hodnotu, jde podle něj „o reálný výsledek zvolené metody“. Podle soudu znalec Doucha nepřekročil zákon. Splnil úkol dle mandátní smlouvy, kterou uzavřel s Fondem národního majetku (FNM).
Zeman podle poslanců podporuje sněmovní komisi k OKD |
Podle Fialové ale posudek přeci jen nebyl bez skvrn: „Měl určité vady z hlediska náležitosti posudku, což obžalovaný sám přiznává s tím, že se na těchto zjednodušeních dohodl se zadavatelem s ohledem na zkrácení termínu, do kterého měl být posudek odevzdán.“ Nepodařilo se ale prokázat, že by znalec posudek zkreslil úmyslně, což je pro trestný čin křivého svědectví a nepravdivého posudku, za který mu hrozila tříletá podmínka, nezbytný předpoklad.
Fialová ještě upozornila, že posudek nesloužil k určení prodejní ceny, ale pouze pro získání podkladů pro vyloučení veřejné podpory.
Vláda nasvícená soudem
Ostré výtky na adresu státního zástupce šlo během čtení verdiktu z úst předsedkyně Fialové jen těžko přeslechnout. „Je s podivem, že v závěrečné řeči zcela pominul soudem vyžádané důkazy, zejména pak nahrávku z jednání vlády. Nezmínil se ani o vystoupení svědka a předsedy výkonného výboru FNM Jana Juchelky. Přitom se jedná o důkazy směřující ve prospěch obžalovaných,“ uvedla předsedkyně Fialová.
Stejně jako Douchu proto navrhla zprostit obžaloby i exmanažery FNM Pavla Kutu a Jana Škurka, kteří byli podepsaní pod privatizační smlouvou. Od soudu v pondělí odešli nevinní. Jejich vliv na to, komu a za jakou cenu se balík akcií státu prodá, totiž nebyl rozhodující. Za porušování povinnosti při správě cizího majetku jim přitom dozorový státní zástupce navrhoval podmíněný trest ve výši 2,5 let. A jako v případě znalce Douchy po nich požadoval zaplacení mnohamiliardové škody. To ale soud odmítl. Své povinnosti si podle něj plnili řádně.
„V žádném případě z dokazování neplyne, že by to byli obžalovaní, kdo by dal do vlády neobjektivní zprávu, jaká je správná hodnota podílu státu v OKD,“ uvedla předsedkyně Fialová. Znovu vyzdvihla klíčovou roli, kterou měla vláda. Zejména pak její březnové zasedání z roku 2004, kde se k ministrům potřebné informace dostaly. „Ze záznamu vyplývá, že si vláda byla vědoma, jakou metodou bylo ocenění provedeno. Byla si vědoma i toho, že je zde zřejmě značná potenciální hodnota v dceřiných společnostech. Byla si rovněž vědoma souboru bytů, které byly znaleckým posudkem ohodnoceny poměrně zjednodušeně.“
Citovala i jednotlivé ministry tehdejšího Špidlova kabinetu, kteří se do diskuse o prodeji zapojili. Vláda zvažovala i tehdy probíhající trestní stíhání kupců a majitelů Karbon Invest Petra Otavy a Viktora Koláčka. „Ministr vnitra Stanislav Gross uvedl, že to chápe tak, že pokud dojde k prodeji, tak, že to nebude prodáváno za to, co majitelé Karbon Invest ukradli,“ vypíchla Fialová. Předseda vlády Špidla pak podle jí citovaného záznamu řekl, že kabinet rozhoduje nejen o ceně, ale o osudu OKD pro region. A přidal se i spolupředkladatel návrhu a ministr průmyslu Milan Urban, podle kterého vláda hledala „strategické řešení“.
Ministerstvo financí řízené pozdějším premiérem Sobotkou navíc mělo možnost kdykoli podklady od FNM odmítnout, žádat o jejich doplnění či zadat nové ocenění jinou metodou. K tomu ale nedošlo. „Z listinných důkazů, záznamu i výpovědi Sobotky neplynulo, že by byla nějaká pochybnost o práci FNM,“ dodala Fialová. Podle ní pro vládu zjevně nebylo rozhodující hledisko prodat za nejvyšší možnou cenu, ale to, zda prodej nedestabilizuje poměry v OKD a následně nezvýší nezaměstnanost. Kabinet podle ní měl jednoznačně v úmyslu prodat podíl státu společnosti Karbon Invest za každou cenu.
Černý den pro žalobce a sdružení nájemníků
Státní zástupce Tomáš Černý proto z jednací síně vycházel v prachbídné náladě. Na rozdíl o tří obžalovaných ještě před soudem avizoval, že se proti verdiktu odvolá. „S rozsudkem zcela zásadně nesouhlasím. Dnešní ústní vyhodnocení považuji za velmi neobjektivní, nicméně vyčkáme na odůvodnění. Potom bude odůvodněno odvolání státního zástupce,“ uvedl. Odmítl také kritiku, která se týkala jeho postupu. Podle něj se začal případem zabývat až na základě trestního oznámení, které u žalobců přistálo v roce 2011 a o tři roky později podal obžalobu.
Nemyslí si ani to, že by byl nějak průlomový zvukový záznam z inkriminovaného jednání vlády. „To je možná názor soudu. Podotýkám, že nic takového nebylo navržené v přípravném řízení ze strany pánů obžalovaných. Pokud argumentují jako soud, že ho považují za důležitý, já to za důležité nepovažuji,“ uvedl k výtce soudu.
Verdikt si přišel poslechnout i předseda sdružení Byty OKD Roman Macháček, který zastupuje zájmy nájemníků bývalých hornických bytů. Ani on neskrýval rozčarování. „S odůvodněním rozhodně nesouhlasím. Představa, že si soudní znalec může oceňovat majetek státu, jak se mu zamane, a v podstatě může dojít k jakékoli ceně, to je podle mě skandální. Nevím, jestli paní soudkyně pochopila metodiku oceňování majetku společnosti,“ prohlásil Macháček.
Právě Macháčkovo sdružení podávalo před lety kvůli privatizaci OKD trestní oznámení. Podle něj soud v pondělí nesprávně vyhodnotil zejména chyby v posudku znalce. „Byla tam hrubá zkreslení dceřiných společností. Bytový fond byl oceněn na 40 tisíc za byt, přitom víme, že měl hodnotu minimálně 56 tisíc za byt,“ poukázal.
Podivil se i nad výrokem soudu, že neexistovala vyšší nabídka. „Není ani pravda, co říkala paní soudkyně, že nebyl zájem o odkup za vyšší cenu. Okamžitě na podzim se objevili noví kupci, kteří nabízeli částku devět miliard za státní podíl. Argumentace paní soudkyně byla v mnoha ohledech strašlivá.“
Pustil se i do bývalého místopředsedy výkonného výboru FNM Kuty, kterého soud zprostil obžaloby. „Další otázka je pana Kuty. Člověk, který pět let pracoval v Bakalově společnosti Patria Finance, kterému zřejmě prošly rukama desítky znaleckých posudků. A paní soudkyně v závěru říká, že oceňování nerozuměl.“
O tom, že privatizaci provázely nestandardní kroky, Macháček vypovídal před sněmovní vyšetřovací komisí, která se prodejem dolů zabývá. „Z privatizační smlouvy víme, že pokud se prokáže nedovolená veřejná podpora, tak stát může nedovolenou podporu vymáhat po kupujícím. To je to, co my stále požadujeme po politicích.“
