Podle obžaloby nebyl v domově nastavený protipožární systém, mimo jiné chyběla i protipožární čidla či evakuační výtah. „Obžalovaný neplnil řádně své povinnosti ředitele, kdy nedodržoval požární předpisy,“ uvedl mimo jiné státní zástupce Vladimír Mužík.
Ředitel podle spisu podcenil možnost založení požáru klienty, byť se takové případy už v minulosti staly. Obžaloba připomněla tři incidenty s ohněm způsobené klienty v roce 2019. Plameny ale nezpůsobily téměř žádné škody, a proto je ředitel nenahlásil hasičům.
„Přestože věděl, že tam je neznámý pachatel, který zakládal požáry, neposílil počet zaměstnanců ve službě ani nepořídil protipožární čidla,“ řekl žalobce s tím, že elektrická požární signalizace by detekovala požár velmi rychle a výtahy by urychlily evakuaci.
Šéf vejprtské Městské správy sociálních služeb, pod kterou vyhořelé zařízení spadá, se podle státního zástupce dopustil obecného ohrožení z nedbalosti. Za to by mohl dostat trest vězení od tří do deseti let.
Koláček vinu odmítá. S obžalobou nesouhlasí. „Neměl v úmyslu nikomu ublížit. Naopak se snažil, aby klienti žili maximálně důstojně,“ uvedla jeho advokátka Zdenka Seemanová.
„Opravdu nesouhlasím s obžalobou. Kdo mě zná, tak ví, že mojí vlastností není nedotahovat věci do konce a nedbalost. To, co se stalo, mi je samozřejmě velmi líto. Stalo se to proto, že se utrhlo ucho v rámci systému péče o hendikepované osoby a výstavby budov po válce,“ řekl Koláček.
Ohledně tří malých požárů z roku 2019 uvedl, že organizace poté koupila několik požárních hlásičů, které se nainstalovaly na toalety, kam chodili klienti navzdory zákazu kouřit. „Hlásiče ale zmizely. Nevím, kdo je sundal,“ podotkl Koláček.
Popisoval také, jak po svém nástupu do funkce v roce 2014 musel řešit velkou řadu problémů, mimo jiné podvody s úhradami od pojišťoven po svém předchůdci a velmi špatný stav šestnácti velkých budov, ve kterých jsou klienti ubytováni. Upozornil, že objekty nebyly zkolaudované. Popsal také složitou byrokracii ohledně oprav, požadavků od hasičů a hygieny.
Šest pozůstalých rodin po Koláčkovi žádá odškodnění v celkové výši 14,5 milionu korun. „Docela mě to šokuje. Ozvali se až po úmrtí svých příbuzných. Jinak o ně nejevili žádný zájem, nenavštěvovali je,“ vypověděl ředitel.
Po skončení prvního jednacího dne novinářům zopakoval, že podle svého názoru stojí před soudem neoprávněně. „Nejsem si vědom žádného pochybení. Ano, byl jsem statutárním zástupcem v době, kdy se stalo něco smutného. Jediným pozitivem na tom všem je, že se rozproudila debata, jak dál v celé organizaci. Leccos se změnilo,“ poznamenal.
Na den, kdy došlo k tragédii, prý nikdy nezapomene. „Je to o tom, že když systém nefunguje, tak se ucho někdy utrhne. A já jsem byl bohužel na špatném místě.“
Před třemi týdny podle Koláčka v domově Kavkaz znovu hořelo. Protipožární čidlo ale nezafungovalo. „Nespustilo se, vyměnili jsme ho. Reakci hasičů ani nebudu komentovat. Nahlásili jsme to a nikdo nepřijel. Viníka jsme zajistili, už u nás není. Touto událostí jsem si potvrdil, že riziko této práce a statutárních zástupců trvá nadále,“ dodal Koláček.
Hlavní líčení bude pokračovat v závěru srpna.
K požáru domova Kavkaz B došlo na začátku roku 2020. Hořet tehdy začalo brzy ráno ve společenské místnosti. Na místě zemřelo osm mužů, udusili se kouřem. Devátý zemřel později v nemocnici.
Oheň založil jeden z klientů. Protože byl označen za nepříčetného, policie v jeho případě věc odložila. Soud následně rozhodl o uložení takzvané zabezpečovací detence, což je v podstatě přísnější ústav, kde může strávit klidně zbytek života.
31. srpna 2020 |
