Pátek 1. března 2024, svátek má Bedřich
130 let

Lidovky.cz

Česko

Nejsme otroci, zlobí se soudní znalci. Odchod seniorů může systém položit

ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: Depositphotos

Experti na dopravní nehody, oceňování firem nebo třeba na kachlová kamna. Důkazy ve formě posudků dodávají českým soudům znalci ve více než šedesátce oborů. Věkový průměr znalců je však 63 let a hrozí, že většina z těch v důchodovém věku své kulaté razítko s rokem 2025 odevzdá. Kolaps systému se vláda snaží odvrátit novelou zákona, která by znalcům odpustila přezkoušení.
  15:42

Znalci jsou přetížení, v některých oborech je jich zoufale málo a někde chybí úplně. Nedostatek se týká třeba znalců z psychologie, psychiatrie či sexuologie. Podle seznamu soudních znalců v Česku aktuálně v oboru psychologie funguje pouze devět soudních znalců a jeden znalecký ústav.

„Kdyby jich bylo třikrát tolik, pořád by to bylo málo. Za posledních deset let se v Ostravě zapsal jeden nový znalec z psychiatrie,“ přibližuje soudce a mluvčí Krajského soudu v Ostravě Igor Krajdl.

Pokud soudce nenajde v kraji potřebného specialistu, nezbývá mu, než oslovit experta i stovky kilometrů daleko. „Znalců je méně a méně. Zatím nejsme v situaci, že bychom se bez nich museli obejít, ale pokud potřebujeme například někoho ze soudního lékařství na vazební řízení kvůli vraždě, jsme rádi, když posudek vypracuje do šesti měsíců. Dřív to přitom bylo třeba do tří týdnů,“ líčí Krajdl.

Kolik znalců v ČR působí

V seznamu znalců je zapsáno 6052 znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů s platným znaleckým oprávněním, z nichž 5906 je aktivních.

Nově bylo od roku 2021 zapsáno 29 znalců, 5 znaleckých kanceláří a 1 znalecký ústav.

Před pěti lety bylo zapsáno v seznamu 8,5 tisíce znalců.

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti

V Česku působí přes šest tisíc znalců, zhruba 150 z nich má pozastavenou činnost. Před 15 lety se jejich počet pohyboval kolem 11 tisíc. Ubylo i státních znaleckých ústavů. Komerčním znaleckým kancelářím se práce pro stát často nevyplatí. Věkový průměr soudních znalců je kolem 63 let. „Ve skupině expertů na zdravotnictví by byl věkový průměr ještě vyšší,“ říká soudce.

Podle Krajdla většinou není problém s obory, které kulaté znalecké razítko potřebují pro svou běžnou práci: například banka vůbec nepřijme finančníka bez razítka, aby jí posuzoval hypotéky. Ale potíž je se znalci-lékaři z klinických oborů, pro které je znalecká činnost naprosto nelukrativní.

Odměny znalců se sice od začátku letošního roku po dvou dekádách zvedly o více než sto procent, na 800 až 1000 korun hrubého na hodinu, do této sumy se však znalec musí vejít, s výjimkou například cestovného, i s náklady. „Pro orgány veřejné moci je sazba regulovaná, jinak si na běžném trhu znalci berou kolem 1500 na hodinu,“ podotýká předseda Komory soudních znalců ČR Vladimír Vácha.

Podle jeho slov nyní neexistuje důstojný vztah mezi státem a vysoce fundovanými dodavateli důkazů. „Ministerstvo nemůže být v roli otrokáře a znalci v roli otroků. Jde o externí servis s velkou mírou fundovanosti, odpovědnosti a značnými požadavky při výběru,“ upozornil Vácha.

„Už mě to tolik nezajímá“

Poslední změna zákona o znalcích vstoupila v platnost se začátkem roku 2021 a nynější koalice byla unisono proti jeho přijetí. Tehdy začalo platit takzvané přechodné ustanovení, díky čemuž se znalcům prodloužila platnost oprávnění pro výkon činnosti do konce roku 2025. Ti, kteří by chtěli jako znalci působit dál, by poté podle stávající úpravy museli složit minimálně obecnou část vstupní zkoušky a zaplatit za to tři tisíce korun. Novela resortu spravedlnosti, která nyní míří do připomínkového řízení, to chce změnit.

„Minulá vláda přijala zákon, kterým obor doslova zadupala do země. Znalci mají vývoje plné zuby. Pokud současná vláda zruší přezkušování z předpisů, bude to krok k lepšímu, avšak obávám se, že to nové znalce nepřivede, že jim budou vadit i další věci,“ doplnil Vácha s tím, že už po přijetí poslední úpravy řada znalců skončila nebo pozastavila svoji činnost.

Se znalectvím v roce 2021 skončil třeba i psycholog Martin Bareš z Národního ústavu duševního zdraví, důvody komentovat nechtěl. Ochlazení zájmu o činnost znalce potvrzuje i lékař a specialista na oblast porodnictví z Porodnice u Apolináře Jaroslav Živný, který vypracoval za deset let své znalecké činnosti zhruba 80 posudků, poslední letos na jaře.

„Je to pro mě nadstavba, je to zajímavé. Dřív jsem vypracoval třeba pět šest posudků za rok, ale teď už mě to tolik nezajímá. Poté, co vešel v platnost před pěti lety nový zákon, už to není stejné jako dřív. Mají se dělat zkoušky i něco platit, už se tomu asi moc věnovat nebudu,“ sdělil na dotaz iDNES.cz profesor z oboru gynekologie.

Studenti se nehrnou

Soudní znalec z oboru dopravy a vysokoškolský pedagog z Ústavu soudního inženýrství VUT Brno Albert Bradáč připomíná, že zákon měl zkvalitnit činnost znalců, záměr ale nesplnil.

„Přezkoušení by odbornou úroveň posudků nevyřešilo, a jakmile by skončilo přechodné období, znalci z řad seniorů už by neměli zapotřebí se přelicencovávat. Díky novele snad nenastane očekávaný prudký pokles, znalci ještě nepůjdou v desítkách procent do důchodu, ale neznamená to, že se noví pohrnou,“ míní.

Bradáč jako pedagog rovněž vychovává novou generaci soudních znalců, zájem studentů o znalectví je však podle něj rok od roku vlažnější. „V oboru doprava jsme měli každý rok třicet uchazečů, v poslední době je to šest lidí za dva roky. Pokud někdo odbornost má, umí si najít lépe placenou práci,“ přibližuje Bradáč.

Činnost znalce je podle něj pro mnohé spíš otázkou prestiže. „Správní orgány znalce potřebují, osobně chci být v kontaktu s praxí,“ vysvětluje s tím, že znalci před zvýšením odměn pracovali za sazbu, která po započtení režií neodpovídala ani minimální mzdě.

Soud může krátit odměnu

Názor znalce je mnohdy pro finální verdikt soudu stěžejní. Jako příklad lze uvést případ výbuchu kachlových kamen, který loni řešil Okresní soud v Děčíně. Výbuch poranil dvě děti, jedno z nich na jedno oko osleplo. První znalec označil kamna za vadná, druhý pak jako důvod zjistil chybu v užívání a nedostatek vzduchu pro hoření. Odškodnění od výrobce se rodina nedomohla.

Vypracování posudku může zadat některá ze stran sporu, v takovém případě platí za zpracování komerční cenu. Pokud nařídí soudce, znalec dopředu nikdy neví, kolik dostane zaplaceno. Zejména v civilních sporech se stává, že soud znalečné dodatečně zkrátí - nejčastěji po odvolání strany, která ve sporu neuspěla. V trestních věcech, kdy může posudek objednat i policista či státní zástupce, to tak časté nebývá.

„Soud pak řeší, zda znalec opravdu mohl číst spis tak dlouho či mohl ujel tolik kilometr. Pár desetikorun snížení znalečného pak přivodí situaci, kdy má soud ohlašovací povinnost, že znalec vyúčtoval nesprávně znalečné a ministerstvo pak musí udělit pokutu, která se může vyšplhat až na 75 tisíc korun,“ líčí předseda Komory soudních znalců ČR.

Novela chce také například zrušit povinnost pojištění pro případ nutnosti nahradit škodu. Doposud přitom znalcům hrozilo odebrání kulatého razítka v případě, že každý rok nedoložili, že mají pojistku na stanovené plnění sjednanou a zaplacenou. Znalci také musejí bedlivě zaznamenávat všechna volání, maily či podací lístky z pošty pro případ, že by se s posudkem opozdili.

„Někteří lidé se vehementně brání prohlídce předmětu posouzení či oddalují své zdravotní či psychologické vyšetření. Také pokud znalec dodá takzvaně nekontrolovatelný či neúplný posudek, hrozí mu pokuta až půl milionu korun. Je to dehonestující. Na tato místa, která by si zasloužila změnit či doplnit, upozorníme v připomínkovém řízení,“ doplnil Vácha.

Ministerstvo spravedlnosti podle vyjádření mluvčí Markéty Poslušné usiluje o to, aby se zájem o znaleckou profesi, zejména v „nedostatkových“ oborech, do budoucna opět zvyšoval. „Znalecká činnost je ze své povahy koncipována tak, že se znalci stávají špičky z toho kterého oboru. Je-li v nějakém oboru málo odborníků, je v něm přirozeně i méně znalců,“ uvedla.

Co když znalci nebudou?

Znalců nejenže postupně ubývá a z důvodu seniorského věku bude ubývat dál. Existují i obory, kde už teď znalci chybí úplně. To se týká například médií. „Není nikdo, kdo by posoudil, co má být vysíláno v televizi před osmou hodinou a co ne. Když nejsou znalci v oboru aspoň dva, už nelze jejich závěry ani přezkoumat,“ upozornil Vácha.

I s takovými případy si však justice umí poradit, může přizvat znalce takzvaně adhoc. „Je otázka, kdy nastane situace, že budeme muset říct, že posudek není a nebude. Třeba kdybychom měli končící vazbu a znalec by nebyl, asi by nám nezbylo nic jiného nezbylo, než přizvat doktora formou takzvaného znaleckého slibu, nechat si posudek zpracovat mimo znalecký systém a mít alespoň něco,“ uvažuje soudce Igor Krajdl.

To je však nejisté a závislé na dobré vůli experta posudek zpracovat. Registrovaný znalec má totiž povinnost zadaný posudek vypracovat, vybírat si případy nemůže. Odmítnout smí pouze z důvodu velkého vytížení jinou prací – nikoli však ve svém zaměstnání, ale prací pro orgány státní správy. Bezdůvodné odmítnutí může být i důvodem k odnětí licence.

„Takhle u nás v okrese před časem dopadli tlumočníci z polštiny. Odmítli přijet z Ostravy v době Vánoc. Řekli, že jsou svátky a nikam nejedou. Půlka z nich nedoložila omluvenky a tak skončili. Byla z toho mezinárodní ostuda,“ doplnil Krajdl.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!