Pokud se tyto údaje vynesly do grafu proti časové ose, přímka proložená získanými body mířila dolů. Jejím protažením mělo být možné odhadnout, kolik let lidstvu zbývá na to, aby vynalezlo způsob rozmnožování bez spermií, pokud nechce zmizet v nenávratnu.
Opříčinách poklesu kvality mužského semene byly vysloveny nejrůznější dohady. Od údajně zhoubného vlivu módy úzkých kalhot po globální znečištění životního prostředí látkami schopnými ovlivňovat endokrinní funkce.
Studie vyvolala pochopitelně i nesouhlas. Oponenti poukazovali na to, že výsledky dílčích studií jsou neporovnatelné, což je způsobeno odlišnými postupy při výběru zkoumaných „normálních“ mužů a různými metodami odběru i počítání spermií. Také použitý matematický model se dočkal kritiky. Mračnem bodů se dá prokládat také všelicos jiného než přímka a často to vede ke kvalitativně odlišným předpovědím. Detailní pohled na Evropany Z diskuse vyplynul jeden důležitý závěr - odpovědně se dají porovnávat jenom data získaná jednotnou metodou. A jak je to s počty spermií u mužů nyní? Současná studie dánských autorů porovnávala třicetileté muže z velkých měst Dánska (Kodaň), Finska (Turku), Francie (Paříž) a Skotska (Edinburgh).
Nejlépe na tom byli Finové, nejhůře Dánové. U všech národů byl v zimě počet spermií o 40 procent vyšší než v létě. Při obdobném srovnání Američanů ze států Missouri, Kalifornie, Minnesota a New York na tom byli nejlépe muži z New Yorku, nejhůře (až o pětačtyřicet procent) dopadli obyvatelé venkovských okresů v Missouri.
Intenzivní zemědělství je provázeno značným užíváním pesticidů, jejichž zbytky jsou v životním prostředí takřka všudypřítomné. Venkované s nejnižšími počty spermií jich měli ve svých tělních tekutinách podstatně více než mládenci z města. Jako nejškodlivější se jevily látky alachlor, 2-isopropyl-6-methyl4- -pyrimidiol, atrazin, metolachlor a acetochlor.
Jiná americká studie pozorovala zhruba o čtvrtinu nižší počet spermií u mužů, jejichž matky v těhotenství jedly hovězí maso více než sedmkrát do týdne.
Vinu autoři nedávají samotnému hovězímu, ale diethylstilbestrolu. Používání tohoto anabolika, které má řadu nežádoucích účinků, je již zakázáno. V době narození dnešních dospělých mužů se však v USA používalo pro dosažení rychlejších přírůstků hovězího dobytka. Jestliže jsou známy příčiny, lze doufat, že zatím ještě lidstvo v nenávratnu nezmizí.
***
Průměrný počet spermií v ejakulátu mužů ze čtyř evropských měst v milionech spermií
O autorovi| Autor (1960) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK. Působí jako docent v Ústavu chemie přírodních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, kde se zabývá flavonoidy a steroidy. Článek byl převzat z prosincového čísla časopisu Vesmír, které vyšlo minulý týden. Text upravila redakce Lidových novin.
