Čtvrtek 13. června 2024, svátek má Antonín
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Špičková centra obsazují Moravu

Česko

Vyvinou čisté slitiny pro medicínu, otestují pády letadel, zmapují pohyb jedů. Takovým výzkumům se budou věnovat nová centra podpořená z evropských peněz. Zatím je rozhodnuto o vybudování sedmi, čtyři vyrostou v Brně.

Uchopí bakterii laserem a jednoduše ji přesunou jinam. „Umíme zachytit mikroobjekty či větší nanoobjekty do laserových svazků a těmito svazky je přemísťovat, třídit nebo uspořádávat v prostoru,“ chlubí se Pavel Zemánek, ředitel ALISI – Aplikační a vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií. Popsaná technika najde využití během experimentů s mikroorganismy. Podle profesora Zemánka pomůže třeba při rozvoji nových diagnostických metod.

Vznikající pracoviště ALISI patří mezi sedm výzkumných center, jejichž vybudování zaplatí Evropská unie. Má zaměstnat zhruba 35 vědců a 14 doktorandů, přesto je škála plánovaných výzkumů poměrně široká. Laser chtějí tamní badatelé využít nejen v biologii, ale třeba i při svařování materiálů. Zatím umí spojit třeba hliník s titanem, niklem či stříbrem, což se klasickými postupy příliš nedaří. Svařili také měď s nerezem a titan s ocelí. A právě tyto kombinace kovů se využívají v jaderné energetice nebo vakuové technice.

Nový systém pro zobrazování technikou zvanou magnetická rezonance zase poslouží k prohlížení chemických detailů ve vzorcích rostlinné a živočišné tkáně. „Zdokonalíme také naše postupy vytváření ultralehkých vrstev používaných pro rentgenovou optiku,“ zmiňuje další plány Pavel Zemánek.

Nespravedlnost? To ne V rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace do Česka přiteče 40 miliard určených na podporu vědy. Ministerstvo školství, které má rozdělování peněz na starosti, v listopadu vyhlásilo první čtyři centra, která uspěla v souboji o peníze. V březnu oznámilo trojici dalších šťastlivců. A tím to neskončí. Protože ministerstvo rozpočty úspěšných projektů za pomoci zahraničních expertů proškrtalo, dostane se i na další zájemce. Jejich počet ministerstvo ještě upřesní.

Vybraná centra si celkem rozdělí 4,5 miliardy. Soutěžilo o ně 44 projektů. Náročným hodnocením jich ovšem prošlo jen 16 a peníze má nyní jisté pouze zmíněných sedm center. Šest z nich vyroste na Moravě, čtyři v Brně, po jednom v Olomouci a v Ostravě. Jediný zástupce na území Čech bude v Liberci.

Je to nespravedlnost? Podle Jana Vituly, který na ministerstvu školství za operační program odpovídá, takové rozložení přirozeně vyplývá ze struktury české vědy. „Šedesát procent veškeré vědy se nyní dělá v Praze, zbytek z velké části v Brně,“ podotýká Jan Vitula. Metropole ale nemůže o peníze z operačních programů soutěžit, protože HDP na obyvatele je v ní nad 75 procenty úrovně EU. Vítězství center zaštítěných brněnskými vědeckými pracovišti je proto vcelku logické. (Další informace na straně 31)

Miliony z operačního programu vědcům umožní, aby si pořídili špičkové přístroje a další vybavení. Mnohdy vzniknou zcela nové laboratoře. „Za získané peníze postavíme budovu, kterou vybavíme moderní technikou,“ plánuje profesor Vojtěch Konopa z libereckého Centra pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. To by mělo mít minimálně stovku zaměstnanců, kteří se soustředí například na přípravu povrchově upravených nanovláken pro medicínu. Liberecké centrum chce vědce „lovit“ nejen mezi studenty a badateli z jiných pracovišť, ale pokusí se je přilákat i z průmyslové sféry.

Vlastní zdroje, tedy doktorandy Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě, bude při shánění zaměstnanců zpočátku využívat Regionální materiálově technologické výzkumné centrum. Jeho ředitel Miroslav Kursa doufá, že kvalitní vybavení pomůže překonat nezájem mladých lidí o tradiční technické disciplíny. Na druhou stranu se však nedomnívá, že evropské peníze zásadně změní českou vědu. „Jde spíše o zbožné přání,“ podotýká profesor Kursa. Peníze na centra podle něj z části napraví dlouhodobé podfinancování vědeckých pracovišť. A jak je využijí ostravští vědci? Budou například vyvíjet nové technologie výroby speciálních slitin využitelných v medicíně či elektronice. Připraví také co nejpevnější a nejhouževnatější materiály.

Hledání děr na trhu Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum do sebe „vcucne“ část výzkumníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a také tamní pobočku Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Kromě toho chce například přilákat celý tým vědců z Německa. Přitáhnout je mají nové budovy, špičkové vybavení a vyšší platy.

„Budeme pracovat na nových metodách, které se dají využít při šlechtění odrůd. Vycházíme při tom hlavně ze zkoumání genomů obilovin, především pšenice,“ říká Ivo Frébort, ředitel centra Haná. Dále se bude s kolegy kromě jiného věnovat genetickým modifikacím rostlin. „Využíváme geny, které jsou rostlinám vlastní, buď je umlčíme, nebo posílíme. Po takovém zásahu se třeba zvětší kořenový systém, což zajistí lepší přístup k vodě,“ vysvětluje profesor Frébort.

Na lákání zahraničních badatelů naopak příliš nesází Petr Stehlík z centra NETME: „Nedělejme si iluze, že se díky evropským penězům dostaneme na špici a budou se sem stahovat badatelé z celého světa. My nejsme USA, Kanada ani Velká Británie, kam přirozeně chodí mladí vědci z asijských zemí.“ Podle profesora Stehlíka si to každý při plánování centra musí uvědomit a držet se při zemi. „My jsme nestavěli žádné vzdušné zámky,“ podotýká Petr Stehlík, jehož centrum bude mít v konečné fázi 150 až 200 pracovníků. Upozorňuje také, že je při volbě výzkumného zaměření nutné hledat díry na trhu. „Časem se ukáže, která centra jsou životaschopná. Pro nás bylo tohle kritérium prioritou,“ říká profesor Stehlík.

Centrum NETME využije volné budovy v areálu Vysokého učení technického, i když některé projdou zásadní rekonstrukcí. „Není potřeba za každou cenu podporovat betonářskou lobby,“ podotýká Stehlík. S kolegy se zaměří na konkurenceschopné strojírenství – vědci z centra provádějí třeba pádové zkoušky letadel nebo zefektivňují praní (Více viz vložený text).

Zbrusu nové budovy nepostaví ani CETOCOEN – Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí. „Máme dokonce i nějaké přístroje, takže vybavení jen doplníme a po čase obnovíme,“ vysvětluje Ivan Holoubek, vědecký ředitel centra. S kolegy bude zkoumat například souvislost mezi životním prostředím a zdravotními problémy obyvatel. „Vytvoříme systém, který by umožnil expertům, lidem ze státní správy i běžným občanům získávat zajímavé informace, dávat si je do souvislostí nebo vytvářet vizualizace,“ popisuje profesor Holoubek.

Kromě toho budou vědci z centra CETOCOEN pokračovat v projektu, který sleduje, jak se škodlivé látky v ovzduší šíří po celé zeměkouli. Zaměří se také na likvidaci chlorovaných pesticidů.

Další informace na straně 31

***

Posvítí si na mikroby nebo najdou jedy

Nová výzkumná centra podpořená z operačního programu EU se budou věnovat nanotechnologiím, medicíně, hledání toxických látek i strojírenství. Loni v listopadu získaly podporu čtyři projekty, nyní trojice dalších. Na plný výkon mají začít pracovat v roce 2013.

ALISI - Aplikační a vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií Ústav přístrojové techniky AV ČR v Brně 432 milionů

Laser v akci Okamžité a bezkontaktní rozpoznávání mikroorganismů mají zajistit laserové paprsky. Určí tak druh bakterií ve stěru ze sliznice nebo třeba odhalí bakteriální kontaminaci kloubních náhrad. Vědci z centra ALISI budou laser využívat například k analýze složení konstrukcí v těžce přístupných místech, nebo k přesnému měření vzdáleností v desetinách nanometrů.

NETME Centre - Nové technologie pro strojírenství Vysoké učení technické v Brně 767 milionů

Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technická univerzita v Liberci

800 milionů

Centrum pro aplikovanou mikrobiologii a imunologii ve veterinární medicíně Výzkumný ústav veterinárního lékařství Brno

365 milionů

CETOCOEN - Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Masarykova univerzita v Brně

544 milionů

Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Univerzita Palackého v Olomouci

832 milionů

Regionální materiálové technologické výzkumné centrum Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě

680 milionů

Autor:

Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia
Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia

Dětská sestra a laktační poradkyně Lucia Berešová se pohybuje ve zdravotnictví již 19 let. Přestože se ke studiu střední zdravotnické školy dostala...