PRAHA V Belgii společný fotbalový příběh reprezentace Čechů a Slováků začal, v Belgii také skončil.
Na olympijských hrách v Antverpách 1920 se představil výběr fotbalistů jedné z nástupnických zemí rakousko-uherské monarchie vůbec poprvé. O 74 let později Češi se Slováky vyšli ze stejné šatny naposledy v Bruselu.
Kdyby 17. listopadu 1993 nad domácí Belgií zvítězili, zajistili by si účast na mistrovství světa 1994 v USA. Bezbranková remíza postupové naděje definitivně utnula. I tak přežil fotbalový výběr o deset a půl měsíce již neexistující zemi.
Až potom mezi sebou Češi a Slováci začali soupeřit. Ve středu na Letné bude k vidění jejich sedmé derby.
V prvních měsících po rozpadu federace už rostly hraniční přechody, ale fotbalové partnerství fungovalo, jako by se mapa vůbec nezměnila. „Pokračovali jsme v československém duchu. To, že se z politických důvodů někdo rozhodl zemi rozdělit, se ve sportu projevilo mnohem později,“ vzpomíná na tehdejší atmosféru Verner Lička, který byl asistentem hlavního kouče.
Jen označení týmu se mírně přetvořilo na korektní RCS (Reprezentace Česka a Slovenska). „Z mezinárodního hlediska to byla zvláštní situace, ale vztahy v týmu zůstaly výtečné,“ podotýká také fotbalový historik Miloslav Jenšík.
Před zápasy se hrála stále československá hymna, upravil se znak na dresu. Písmena RCS na zlatém podkladu ohraničovalo kolečko v barvách trikolóry. „Jeden asistent byl z Česka, druhý ze Slovenska (Jozef Adamec – pozn. red.). Stejně to bylo s lékaři,“ dokládá Lička federální vyváženost.
Žádné nacionalistické pnutí ale v kabině neklíčilo. „Všichni jsme šli za jedním cílem. Tím byl postup,“ tvrdí obránce Jiří Novotný. „Poměr českých a slovenských hráčů se řešil vždycky. Na fotbal, který jsme předváděli na hřišti, vliv rozdělení státu nemělo. To bylo jasné při pohledu na naše výsledky,“ zmiňuje bilanci útočník Pavel Kuka. Ze sedmi zápasů neprohrál tým RSC během roku 1993 ani jeden. Po březnové remíze 1:1 na Kypru to s postupem nevypadlo růžově, což zapříčinilo trenérskou rošádu. Milana Máčalu vystřídal legendární Václav Ježek a mužstvo obrodil. V Košicích třeba porazilo silné Rumunsko s obávaným Hagim a Lacatusem vysoko 5:2.
Moravčík: Život šel dál Nezměnil se ale vztah k reprezentaci u diváků, když třeba právě proti Rumunsku nastoupilo v sestavě devět Čechů? „To nikdo neřešil,“ říká Kuka. „Byla to stále naše reprezentace,“ souhlasí Lubomír Moravčík, který spolu s Peterem Dubovským tvořil v závěrečné fázi silnou slovenskou dvojici v záloze. „Právě v Košicích bylo hlediště plné československých vlajek. Tým byl přijat až demonstrativně přátelsky,“ má jasno historik Jenšík.
Před zápasem v Belgii absolvovali hráči ještě jedno společné týmové focení. K dalšímu už nenastala příležitost. Po vyřazení v kvalifikaci si málokdo uvědomoval, že se uzavírá jedna éra. „Podali jsme si ruce, rozešli se a život šel dál,“ popisuje Moravčík loučení s českými spoluhráči. „Ten přerod jsme si pořádně uvědomili ve chvíli, kdy jsme začali hrát za samostatný český nároďák,“ podotýká Kuka.
***
Jak se rozdělovala československá federace ve sportu
hokej: Podobně jako ve fotbale se dohrál poslední ročník společné soutěže. Nástupnictví po federální reprezentaci získal český tým. Slovensko propadlo až do divize C mezi hokejové trpaslíky a na světový šampionát se propracovalo znovu až v roce 1996, o dalších šest let vyhrálo dokonce titul. tenis: Na kurtech si s dělením pospíšili. O český titul bojovali tenisté na republikovém mistrovství hned od 3. ledna. Nástupnictví v týmových soutěžích, tedy Davisově poháru i Fed Cupu získalo Česko. lyžování: Na mistrovství světa ve sjezdovém lyžování na začátku roku 1993 cestovala jedna společná výprava, jejíž členové ale startovali v rozdílných dresech a pod dvěma vlajkami. Na únorový šampionát v alpském lyžování už dorazil oddělený český a slovenský tým.
atletika: Ryze individuální sport neměl s dělením vážnější potíže. Už od ledna 1993 startovaly obě reprezentace na mezinárodních závodech zvlášť. ragby: „Rozvod“ proběhl bezbolestně. „Za 40 let se nám podařilo založit na Slovensku jediný oddíl, který ale zase zanikl,“ uvedl tehdejší sekretář Čs. ragbyové unie Eduard Krutzner. Organizace tak jen upravila svůj název.
fotbal: Společná fotbalová liga pokračovala ještě na jaře 1993. Reprezentace dokončila pod označením RCS kvalifikaci, kde jí jen těsně unikl postup na MS v USA. Jednadvacítka pak účinkovala pohromadě naposledy ještě na začátku roku 1994.
