SLOVENSKÝ DIÁŘ V Bratislavě jsem bydlíval v ulici, která se jmenovala Medzierka, což je v překladu něco jako škvírka. A nejen ta v zubech. Taxikáři se smáli a telefonistky červenaly tak, že to bylo slyšet i přes to sluchátko. Na rohu Medzierky byla velká rozložitá budova angolské ambasády. Vždy jsem si říkal, proč zrovna v Bratislavě má Angola tak velké velvyslanectví. Až jsem to pochopil. Jeden z mých bratislavských přátel mi zprostředkoval schůzku s největším slovenským vývozcem zbraní. Musel jsem vážit cestu až na konec Pováží, ale stálo to za to, byl to totiž skutečný zbrojařský boss.