„Kvůli výjimečně teplé zimě byly sršně již aktivní. Nyní probíhá důkladný průzkum okolí nálezu,“ potvrdila AOPK ČR. Její pracovníci vytipují místa, kde bude vhodné připravit speciální odchytové pasti.
Pravděpodobně se ale jedná jen o několik jedinců, co vylétli z kamionu, který přijel z Francie, ale nikoliv o další hnízdo.
Sršeň je nebezpečná, ale podle odborníků trochu strašák. Často ji zaměňují s nebezpečnou sršní mandarínskou, která se v Evropě nevyskytuje. „Sršeň asijská se u nás zatím aktivně nešíří. Všechny nálezy jsou propojené s dálnicí, železnicí, velkými logistickými sklady,“ uklidňuje Jiří Skuhrovec z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Sršeň asijská je o něco menší než běžná sršeň obecná, je tmavší a bezpečně se pozná podle žlutě zbarvených konců končetin.
Tato sršeň je nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech. Hnízda sršně asijské jsou kulovitého až hruškovitého tvaru a mají vchod z boku. Nejčastěji bývají vysoko v korunách listnatých stromů nebo v lidských stavbách, výjimečně i v zemi.
Sršeň asijská (vpravo) a obecná
Hnízdo sami nelikvidujte, radí odborníci
Odborníci upozorňuji, že kvůli tranzitní dopravě se invazivní druh může objevit kdekoliv, a prosí veřejnost o spolupráci. Pokud sršeň asijskou někde uvidí, mohou výskyt oznámit prostřednictvím aplikace „NAHLAŠ SRŠNĚ“ nebo na webových stránkách.
Hnízdo sršně čínské (asijské) v koruně stromu
Odborníci zároveň varují, aby se lidé nepokoušeli sami hnízda likvidovat, a doporučují hnízdo ohlásit a zavolat školené odborníky. Půlcentimetrové žihadlo propíchne nedostatečný ochranný oblek, sršní jed dostříkne až deset centimetrů daleko. Malá hnízda se velmi složitě hledají, většina hnízd ve výšce 15 až 25 metrů vysoko a při jejich odstraňovaní hrozí riziko. Jed představuje značné riziko pro alergiky, jen je méně toxický než včelí, ale i tak může způsobit silnou alergickou reakci.
Odborníci spoléhají na spolupráci s veřejností a se včelaři. „Objíždíme včelařské schůze, děláme osvětu, učíme je sršeň poznávat, sledovat, říkáme jim, kam ji mají hlásit,“ popisuje Han Walter ze Západočeského muzea v Plzni, který se podílel na nálezu prvního hnízda.
A nález hnízda řeší i na sousedním Slovensku, kde se jej podařilo nalézt nedaleko maďarských hranic. Zajímavé je, že podle genetických analýz pravděpodobně pochází všechna hnízda z jedné královny, jedná se tedy potomky jedné královny z Francie.
Obávaný obří druh sršně mandarínské pochází z Asie. Invazivně se šíří v Severní Americe, v Evropě se zatím nevyskytuje:
