Rakouský spolkový kancléř Werner Faymann se při čtvrtečním setkání s premiérem Topolánkem nežinýroval: „Vlády by měly zajistit, že banky ve východní a jižní Evropě budou mít dostatečnou likviditu. Podobně to udělaly vlády západní Evropy.“
Rakouský kancléř si pro svůj apel vybral špatné místo a špatnou dobu, a to i připustíme-li, že prohlášení bylo spíš určeno uším rakouských voličů. Samozřejmě, že jakékoli pochybnosti o své kondici popřely rakouská Erste Bank i Česká spořitelna, ta tuzemská je prý dokonce „ve velmi dobré kondici“. bodejť by nebyla, když byla před prodejem rakouské Erste očištěna o pochybné úvěry.
Dnešní snahy rakouské vlády lobbovat za banky východní a jižní Evropy jsou jen chabě maskovaným strachem o osud investičního portfolia rakouské banky. U nás tato snaha musí narazit. My jsme již sanovali polostátní banky na konci devadesátých let každou desítkami miliard. Zahraniční zájemci je kupovali očištěné od špatných úvěrů, celkem to daňové poplatníky stálo stovky miliard. Má-li dnes rakouská vláda obavy o hospodaření své banky, nechť oslovuje někoho jiného než českou vládu. Po ujišťování, že nás se finanční krize - která předcházela té ekonomické - netýká, si Topolánkova vláda nesmí dovolit dát do bank ani korunu.
