Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství (ČMOS PŠ) František Dobšík v pátek ráno na CNN Prima News řekl, že si cení toho, že ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce hledat řešení. Odbory by se s ním měly sejít příští týden.
„O zrušení stávky nerozhoduji já, ale kolegové. Jde o to, jak dopadnou jednání. Jde třeba o to, aby se nemusely dělat škrty v hodinách,“ řekl Dobšík. Kolik škol a školek by mělo by jít do stávky, zatím však neví. „Čísla bychom měli znát příští týden,“ doplnil předseda odborů.
Rada Asociace ředitelů základních škol v pátek měla jednání, jedním z bodů byla i stávka. „Dohodli jsme se na dvou věcech. Ředitelé nejsou organizátoři stávky, to spadá do kompetence odborů. Vzhledem k situaci, která je, doporučujeme ředitelům škol, které se rozhodnou stávkovat, aby své pedagogy podpořili,“ řekl iDNES.cz prezident asociace Luboš Zajíc.
Podle Rady Asociace ředitelů základních škol úsporná opatření může ovlivnit kvalitu školství, mimo jiné nedostatečnými prostředky na nepedagogické pracovníky či neodpovídajícímu zvýšení platů učitelů. Nelíbí se jim ani snížení výdajů na asistenty pedagogů, které jsou podle asociace nutní k zajištění inkluze. Dále nesouhlasí například se snižováním neinvestičních výdajů, které slouží k pořizování učebnic a pomůcek.
„Jsou záležitosti, které by se měly řešit, ať už stávka bude či ne. Situace ve zmíněných bodech a dalších je tristní. Kolik škol se zapojí, neví nikdo, spousta škol to bude řešit až v příštím týdnu,“ dodal Zajíc.
Odboráři na školách od ČMOS PŠ dostali do elektronické pošty letáčky s odůvodněním chystané stávky. „Nebojujeme za sebe, ale za naše děti,“ stojí v nich. Organizátoři stávky na jednotlivých školách dostali i šablonu podpisových archů, logo protestu a také právní výklad kolektivního protestu.
„Výdaje na vzdělávání nejsou dluhem, ale investicí do budoucnosti. Naše požadavky jsou legitimní - jde nám o udržení kvality vzdělávání,“ píše se v letáčku.
Zapojení učitelé nemohou být vyhozeni
Odbory podle něj chtějí zabránit nekoncepčním zásahům do fungující vzdělávací soustavy, škrtům v rozpočtu školství na rok 2024 či nepřipustit snížení platů nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogů v roce 2024. Zároveň chtějí zajistit, aby neklesly platy nepedagogických pracovníků a z prostředků na mzdy nebyly hrazeny dávky v nemoci.
„Nedostatek peněz ve školách by způsobil výrazný pokles počtu hodin věnovaných výuce, omezení možnosti školy dělit třídy na skupiny, ve kterých je vzdělávání efektivnější, zvyšování počtu žáků ve třídách, omezování volitelných předmětů, ohrožení existence malotřídek,“ vyjmenovává leták.
Organizátoři stávky do pošty dostali i právní výklad protestu. V něm je zdůrazněno, že právo na stávku je zakotveno v Listině základních práv a svobod. Účast pracovníků školy je tak omluvenou nepřítomností v práci.
„Nedodržování těchto povinností není porušením povinností vyplývajících z pracovního poměru a zaměstnance nelze z těchto důvodů postihovat, například rozvázáním pracovního poměru výpovědí pro porušení povinností nebo odvoláním z vedoucího pracovního místa ředitele školy,“ píše se v dokumentu.
ČMOS PŠ ale upozorňuje, že v případě účasti ve stávce pracovník nemá nárok na plat. Zároveň také uvádí, že je možné se do stávky zapojit i na školách, které odbory nemají. Přidat se mnou i zaměstnanci na vedoucích pozicích.
Ačkoli není jasné, kolik škol se zapojí, podle zjištění MF DNES, která oslovila 102 mateřských, základních a středních škol včetně gymnázií, s požadavky odborářů souzní třetina oslovených institucí.
Situace v regionech |
Zároveň ale například mateřské školy uvažují, zda se zapojit, jelikož nechtějí omezit péči o nejmenší a rodiče jsou na nich závislí. Pedagogům především vadí, že na příští rok má v rozpočtu ministerstva školství chybět minimálně miliarda korun.
To by mohlo ovlivnit právě kvalitu výuky, například tím, že pedagogové budou odcházet a zbylí učitelé se budou muset věnovat více žákům.
„Budeme učit nově méně hodin, což považuji za krok zpět. Zatímco dřív jsme měli zaplacených tisíc hodin, nově to bude jen 900. Volitelné předměty, jako třeba laboratorní práce, budeme muset omezit,“ řekl MF DNES ředitel David Anderle z gymnázia na Vídeňské v Brně.
Ministerstvo školství by mělo mít podle navrhovaného rozpočtu v příštím roce na výdaje 269 miliard korun. Proti letošku je to o 3,9 miliardy korun víc. O rozpočtu poslanci budou jednat příští týden, zatím by se s tím mohlo tedy hýbat. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) přislíbil, že ještě bude ve vládě jednat o navýšení rozpočtu pro svůj resort o pět miliard.
Bek již dříve řekl, že za současné ekonomické situace nejsou požadavky odborů jednoduše splnitelné. „V tomto okamžiku není úplně snadné současně usilovat o zvyšování platů učitelů, současně zvyšovat výrazně počty učitelů a asistentů pedagogů a současně se snažit řešit problémy chybějící infrastruktury škol tam, kde došlo k nárůstům obyvatelstva,“ uvedl Bek.
