Kdo chce pod kůži Morrisseymu, měl by si všímat víc jednotlivých okamžiků než songů, víc feelingu než not. Estrádní provedení šmrncnuté rockabilly je opět záměrně zavádějící a pod povrchem schovává víc vrstev, než má cibule. Mariachiovská dechová sekce, klarinet tady a klávesy tam - podobných lahůdek je deska plná. Mě přesvědčila série momentů natlačených na několika málo minutách. Refrén singlu I’m Throwing My Arms Around Paris nastoupí už ve dvaatřicáté vteřině; následuje dupárna All You Need Is Me s parádním frázováním; a v ní ta scéna po mezihře, kdy Morrisseyho vokál obehraje sedm protihráčů, vsítí gól a nad stadionem za řevu publika exploduje panel s jeho jménem sestaveným ze žhnoucích žárovek.
Co si s tím strejdou s šedinami a bříškem tedy počít? Stačí vědět, že sem tam vydá desku, která je vždycky celá jeho. Morrissey je jenom jeden - a Years of Refusal patří k jeho nejlepším kouskům.
HODNOCENÍ LN ****
