Jednou z dobrých českých vlastností je vynalézavost. (Jaktože neprotestujeme proti dovozu neopravitelných moderních automobilů? Kde jsou časy vykasaných rukávů vnořených do útrob nemocného motoru na okrajích silnic?) Pokud se vynalézavost spojí s tou druhou dobrou českou vlastností, smyslem pro - někdy až záhrobní - humor, vzniká neodolatelná kombinace. Vzniká například přirovnání, respektive Přirovnání. Skoro bych řekl české přirovnání, jenže to by nám nesměl vlézt do zelí ten po čertech vtipnej soukromej čmuchal ze Sunset Boulevard se sklenkou skotský v ruce.
Kdo by nevyskočil nadšením, když od šéfa uslyší: „Poletíš jak mastnej papír z průjezdu. Seš mi tady platnej jak mrtvýmu tatranka a kromě toho seš chytrej jak rádio.“ Zkrátka kdo nemá rád přirovnání, není Čech. Také jsem si pro vás na závěr článku jedno připravil. A není vtipné. Je vycucané z paty jednoho hodně unavenýho maratonskýho běžce a slabší nátury předem varuji: je moralizující.
Vězte, že každá pitomost, která vás napadne, se jednoho dne stane skutečností - pokud už se nestala. Teď se bohužel stala skutečností cestovní kancelář pro plyšové hračky. Má váš králíček zaječí úmysly? Šup s ním do Singapuru! Samozřejmě první třídou. Bydlet bude v Hiltonu. Za příplatek se mu dostane thajské masáže, možná i...
Tragičnost zprávy zvyšuje fakt, že tento příspěvek do pokladnice západní nenažranosti pochází z české hlavy. Že já tu naši vynalézavost chválil! (Je jen směšnou útěchou, že nápadu se obchodně ujal Tomio Okamura, který je Čech jen způli.)
Žaloval jsem na nemravnost tohoto nápadu jednomu známému, ale on mě vůbec nepodpořil! Naopak, ten člověk mi jakýmsi tajemným podvědomým pochodem podsunul motivaci závistí. I kletě! Přeju panu Okamurovi zisky! Je schopný a vypracoval se od nuly. Ať si je prachatý! Jen mě štve, že do Singapuru si letí plyšový králíček, a ne já. Já zase jako každoročně ty blbé Novohradky.
Vždy mě potěší, když najdu chybu v jiných médiích než v Lidových novinách. (Kolegové zastávající teorii, že korektořina je úchylka, tvrdí, že mě vždy potěší, když najdu chybu v Lidových novinách.) Novinky.cz obšťastnily jistě nejen mě zprávou „Záchranáři z Davle dnes dopoledne vyjížděli k napadené ženě kancem“. Nemohl by David Rath koupit Davelským aspoň ojetou felicii?
Obdobné problémy neminuly ani dítě štěstěny Janu Bobošíkovou. Několik minut jsem jí nevěnoval pozornost, takže jsem nezaregistroval jméno dalšího z řady politických subjektů, k nimž se přimkla. Pozor nedával zjevně ani korektor, který pracoval na její propagační kampani. Jen tak mohl pustit do médií název strany Suverenita místo správného Suterenita. Paní Bobošíková by ho měla vyrazit. Jeho nedbalost je donebevolající jako cestovka pro plyšáky.
O autorovi| ONDŘEJ TUČEK, jazykový redaktor LN
