Středa 19. června 2024, svátek má Leoš
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svědectví těch, kteří se nevytahují

Česko

(PSEUDO)HRDINOVÉ

Rok se počítá už jen na dny a těm, co letos vzpomínali na předminulé dvacetiletí jen z povinnosti k jubileu, se jistě uleví. Už žádné připomínky, že „takoví jsme taky byli“, a když ne my, tak naši rodiče, kteří radši o svých mladších letech pomlčí, než by možná i nevěrohodně vysvětlovali, co všechno se dělo před jejich očima.

Vytahovat se na ty, kteří tu žili i před Listopadem, je pro potomky celkem snadné. Těžko posoudit, jestli jim všechny ty vzpomínky, dokumenty, fotografie, zkrátka osobní svědectví, jež jsme během tohoto roku viděli a slyšeli, pomohly něco v hlavách rozsvítit. Jedno vyprávění se k takovému „rozsvěcení“ ovšem hodí přímo skvěle. Je přesně o tom, jak se tady žilo „obyčejným lidem“.

Útlou knížku fotografií Karla Cudlína a textů, jež podle fotografova vzpomínání zaznamenal Jáchym Topol, vydal před časem Torst pod názvem Cestou na východ. Snímky, samy o sobě výmluvné, protože Karel Cudlín je mistr v zachycení rozpoložení člověka, v přesném odměření reality a pocitu lidí v ní se nacházejících, dostávají literárním doprovodem další dimenzi. Topol naslouchal Cudlínovi a jeho zážitky spojil se zkušenostmi vlastními, neboť oba v této zemi žili i před rokem 1989, oba jsou těmi dětmi z manifestací. Nežili konvenčně, nezpronevěřili se cti, nepodbízeli se režimu, ale nezdůrazňují to. Ani v nejmenším se nestaví do role posměváčků, nemají potřebu povyšovat se nad ty ubohé tváře, jež prozrazují bezmocné zoufalství. Jsou to „obyčejné“ fotky „obyčejných“ lidí v tehdy běžných situacích – v májových průvodech, ve frontách na cosi banálního, v pauzách na šichtě, v nástupu na vojnu... Topol převyprávěl Cudlínovy vzpomínky s pochopením a pokorou toho, kdo se v podobných situacích ocital také. „Taky jsem takhle stál u pomníčku na Žižkově,“ přiznává Cudlín/Topol u absurdního snímku pionýrek u Tatrovky.

V koncepci cesty, již fotograf podnikl se svou kamerou „z Východu na Východ“ (tedy z bezútěšné Prahy 80. let přes výlety do Polska, na Ukrajinu, do Haliče, na Bajkal, do Baku i Karabachu až po opět bezútěšnou Prahu v ubytovnách novodobých gastarbeitrů...), se odhalují slabiny společnosti – tehdejší i dnešní. Ale i Cudlín stejně tak jako Topol vidí současníky jako bližní, jimž osud moc štěstí nedopřál a na jejichž místě by se byli mohli ocitnout...

O autorovi| Marta Švagrová, redaktorka LN

Autor:

Objemné plenky mohou způsobit horší paměť
Objemné plenky mohou způsobit horší paměť

Není asi velkým překvapením, že dostatek vhodného pohybu je pro správný vývoj miminka naprosto zásadní. Jen málokdo si ale dokáže představit, co...