ODS a ČSSD spolu začaly vyjednávat o změně volebního systému. Cílem musí nutně být zlepšení pozice velkých stran čili minimálně jedno- či vícemandátový bonus pro vítěze, o kterém se mluví již od voleb v roce 2006. Ústavou deklarovaný poměrný volební systém lze silně modifikovat například i překreslením volebních krajů. Samozřejmě velcí musejí počítat s podáním malých stran k Ústavnímu soudu. Do kongresu ODS nelze očekávat ani hrubé obrysy dohody, nicméně tato jednání nepřímo potvrzuje i počínání předsedy Strany zelených Ondřeje Lišky. Ten se v posledních dnech snažil podporu Vladimíra Špidly jako kandidáta na eurokomisaře u ČSSD vyměnit za pravý opak toho, na čem se dohadují emisaři občanských a sociálních demokratů. Strana zelených totiž nejvíc doplatila v posledních volbách na většinové prvky stávajícího systému.
Problémem vzájemné dohody velkých není jen odhad stanoviska Ústavního soudu. Je jím i reakce voličů na případnou změnu volebních pravidel. Občanstvo je sice znechuceno patovými výsledky, kdy většinu ve sněmovně již mnoho let tvoří jeden či dva poslanci a vláda je slabá. Zároveň voliči reagují na pokusy vymést malé strany dohodou těch velkých posilováním „trpaslíků“. Nezanedbatelný předvolební efekt by měla i hrozba velké koalice, kterou by dohoda anticipovala.
Největší překážkou zametení s malými stranami je však nedůvěra mezi lídry ČSSD a ODS. Ta se do voleb jeví jako nepřekonatelná, a proto mohou pánové Liška, Schwarzenberg i Svoboda usínat klidněji. Do konce roku Topolánek s Paroubkem dohodu nestihnou a pak nebudou mít pro kampaň čas.
***
Čtěte „Malé strany... “ na straně 4
