Zbigniew Brzezinski pracoval v týmu bývalého amerického prezidenta Jimmyho Cartera jako poradce pro národní bezpečnost. O aktuálním politickém napětí mezi Ruskem a Západem po rusko-gruzínském konfliktu s ním tento týden rozmlouval redaktor Global Viewpointu Nathan Gardels.
* Co má svět dělat s ruskou invazí do Gruzie?
Jde v základě o to, jakou roli bude hrát Rusko v novém mezinárodním systému. Ruský premiér Vladimir Putin bohužel řídí Rusko směrem, který se děsivě podobá postupu Stalina a Hitlera z konce třicátých let. Švédský ministr zahraničí Carl Bildt správně upozornil na podobnost mezi Putinovým „důvodem“ pro okleštění Gruzie - kvůli ruské Jižní Osetii - a Hitlerovou taktikou vůči Československu s cílem „osvobodit“ sudetské Němce. Ještě hrozivější je podobnost Putinova jednání a Stalinova postupu vůči Finsku: silou podkopat suverenitu malého demokratického souseda. Morálně a strategicky je Gruzie vlastně Finskem naší doby. Otázka, před kterou nyní stojí mezinárodní společenství, je, jak odpovědět Rusku, které nepokrytě používá sílu pro rozsáhlejší imperiální plány: znovu sjednotit bývalý sovětský prostor pod nadvládou Kremlu a odříznout Západ od přístupu ke Kaspickému moři a střední Asii tím, že Rusko získá kontrolu nad ropovodem Baku-Ceyhan, který vede Gruzií. Stručně řečeno, jde o hodně. Jde o přístup k ropě jako ke zdroji, který je čím dál tím vzácnější a dražší, a také o způsob chování významné velmoci v našem nově propojeném světě, způsob, který by měl být založený na vstřícnosti a konsenzu, a ne na hrubé síle. Jestliže Gruzie padne, dojde nejen k tomu, že Západ bude odříznutý od Kaspického moře a střední Asie. Můžeme logicky očekávat, že Putin, pokud se mu nikdo nepostaví na odpor, uplatní stejnou taktiku vůči Ukrajině. Putin již Ukrajině veřejně vyhrožoval.
* Co může Západ dělat, jestli vůbec něco, aby zkrotil toto znovu oživené ruské chování?
Nejenom Západ, ale i zbytek mezinárodního společenství musí jasně dát najevo, že takové chování bude mít za následek vyloučení a hospodářské a finanční sankce. Jestliže Rusko bude takto pokračovat, pak v konečném důsledku musí být v mezinárodním společenství izolováno - což znamená dlouhodobější ohrožení jeho blahobytu. Zejména Spojené státy nesou hlavní břemeno mobilizace kolektivní mezinárodní odpovědi. Tato invaze Ruska do Gruzie je velmi smutným komentářem k osmi letům sebeklamu Bílého domu ohledně Putina a jeho režimu. Do očí bijí dva pamětihodné komentáře: Za prvé, když se Bush poprvé setkal s Putinem a prohlásil, že mu nahlédl do duše a že mu může věřit. A za druhé, když ministryně zahraničí Condoleezza Riceová nedávno prohlásila, že americké vztahy s Ruskem nebyly nikdy v dějinách lepší!
* John McCain již navrhl, aby Rusko bylo vyloučeno ze sdružení G8. Uvažoval byste o tom i vy?
G8 je stejně jenom nemohoucí fikce. Musí se dít víc než to. Sladěným úsilím na všech úrovních - na úrovni OSN, Atlantické rady, Evropské unie a Severoatlantické aliance, po poradě s Japonskem, Čínou a dalšími - je třeba Rusku sdělit, že bez ohledu na povahu svých křivd je nemůže řešit úmyslnou politikou oklešťováním sousedního státu a snahou politicky jej ovládnout.
* Je Západ zavázán k pomoci Gruzii proti ruskému útoku nějakou vojenskou podporou?
Otázka není, jaký závazek má v této chvíli Západ. Otázkou je náš dlouhodobý zájem. Jestliže se Rusko, které nesprávně posuzuje svou moc a své kapacity, nyní vydá očividně nacionalistickým a imperialistickým směrem, budeme trpět všichni. Tudíž je o to důležitější, aby bylo Rusko zastaveno sladěnou mobilizací světa, který by vyjádřil nesouhlas s ruskou invazí a odsoudil ji. V konečném důsledku by to mohlo vést k hospodářským a finančním sankcím, ačkoli by snad bylo možné doufat, že jiní ruští vedoucí představitelé, včetně podnikatelské elity Ruska, budou mít chladnější hlavy a více si budou uvědomovat zranitelná místa Ruska. Novou studenou válku by Rusko nevydrželo.
* Měla by Severoatlantická aliance jako odpověď bezodkladně přijmout Gruzii za člena?
Západ upustil od zahrnutí Gruzie do „členského akčního plánu“ Severoatlantické aliance (což je vlastně přípravná fáze na členství), protože vyhověl ruským námitkám. Nyní je zřejmé, že vstřícnost vůči Putinovi byla vzhledem k jeho nepokrytým ambicím kontraproduktivní. Vzhledem k tomu, co se stalo, by NATO mělo svůj členský akční plán rozšířit i na Gruzii, a tudíž posílit závazek, který NATO přijalo minulé jaro v Bukurešti a jehož obsahem bylo, že NATO má v úmyslu do budoucna Gruzii přijmout.
* Ani jednou jste nezmínil Dmitrije Medveděva, ruského prezidenta. Mluvíte jen Putinovi. Má Medveděv vůbec nějaký vliv?
Stejný, jaký měla formální hlava Sovětského svazu v roce 1950 na řízení sovětské vlády. Vzpomíná si vůbec někdo, jak se jmenoval? Ale jak se jmenoval skutečný vládce Sovětského svazu, to si většina pamatuje dodnes. To jméno se rýmuje s „Putin“.
***
Jde o hodně. Jde o přístup k ropě jako ke zdroji, který je čím dál tím vzácnější a dražší, a také o způsob chování významné velmoci v našem nově propojeném světě.
* 2008 Global Viewpoint
