CURYCH/PRAHA Švýcarská vláda prodala svůj devítiprocentní podíl bance UBS. Akcie banky koupila loni za šest miliard švýcarských franků, aby pomohla největšímu švýcarskému bankovnímu domu zbavit se toxických aktiv.
Vláda si vybrala trojici bank, pomocí kterých prodala 332,2 milionů akcií UBS, jež držela od října loňského roku. Stát podle agentury Bloobmerg prodával akcie za 16,50 franků za kus. K transakci dochází jenom den poté, co se Švýcarsko a UBS dohodly s americkou vládou a umožní přístup amerických úřadů k datům klientů banky, podezřelých z daňových úniků a praní špinavých peněz.
„Odchod státu z banky je pozitivním signálem, ukazuje důvěru švýcarské vlády v současnou situaci v UBS,“ řekl analytik Vontobelu Stefan Schuermann. UBS bude tak i díky dohodě s Američany moci znovu obnovit důvěru ve svou značku a najímat a udržet si klíčové zaměstnance. Švýcarský finanční regulátor FINMA prohlásil, že transakci podporuje, protože banka má nyní „stabilní a pevnou kapitálovou základnu“.
Švýcaři na transakci vydělali Švýcarsko stejně jako ostatní evropské země a USA vstoupilo do největších bank v zemi, aby jim pomohlo překonat tvrdý dopad finanční krize na podzim loňského roku. Na rozdíl od Švýcarů ale Spojené státy většinou své podíly v bankách a pojišťovnách stále drží a s jejich prodejem nepospíchají.
Podle oficiální zprávy švýcarské vlády byl zisk z celé transakce 1,2 miliardy švýcarských franků.
Vláda za podíl získala přibližně 5,4 miliard franků a navíc dostala 1,8 miliardy jako kompenzaci za ušlý úrok z konvertibilních dluhopisů. Původně investovala loni v říjnu 6 miliard švýcarských franků. Zájem o akcie byl značný a poptávka podle agentur několikrát převýšila nabídku.
UBS pošle do USA data o klientech Banka UBS rovněž souhlasila s tím, že uvolní informace o skoro čtyřech a půl tisících účtech, jež mají u ní otevřené američtí klienti, které americká finanční správa podezřívá z daňových úniků. Pověstná absolutní diskrétnost švýcarských bank tak je poprvé porušena dohodou banky a švýcarské a americké vlády po soudních tahanicích, které trvaly od začátku roku. „Je to velké vítězství pro Spojené státy. Bankovní tajemství je mrtvé,“ prohlásil lakonicky pro agenturu Reuters David Williams, analytik společnosti Fox-Pitt Kelton.
UBS, která je druhým největším světovým správcem peněz pro bohaté klienty, se přiznala v únoru k tomu, že se její pracovníci podíleli na daňových únicích klientů, a odhalila jména dvou set padesáti klientů, kteří své příjmy nepřiznali americkému daňovému úřadu IRS. Jeden z bankéřů UBS například přiznal, že pro jednoho ze svých klientů propašoval přes hranice diamanty v hodnotě několika milionů dolarů v tubě od zubní pasty.
Banka si ale vzápětí vysloužila od IRS další žalobu, ve které šlo o dvaapadesát tisíc klientů. Nakonec dohoda umožní IRS prozkoumat ty majitele účtů, u nichž jsou daňové úniky nejpravděpodobnější. UBS by se v případě, že by se s Američany nedohodla, dostala do dlouhodobého soudního sporu, který by se mohl táhnout několik let, po něž by banka ztrácela svou reputaci. Banka bude data posílat švýcarským úřadům, které samy rozhodnou, co pošlou dále Američanům. Podle komisaře IRS Douglase Shulmana je na účtech, na které se podle dohody mohou američtí berní úředníci podívat, osmnáct miliard dolarů. IRS vyhlásila „amnestii“, respektive nižší trest pro ty hříšníky, kteří přiznají daňový únik do 23. září a doplatí dlužnou daň, úrok a dvacetiprocentní pokutu z nejvyšší dlužné daně v minulých šesti letech. Švýcarské banky tak budou muset lákat své klienty spíše na své zkušenosti a stabilitu země než na diskrétnost. Některé z nich podle zdrojů z bankovních kruhů odmítaly americké klienty už od začátku roku. Podle deníku Wall Street Journal se nyní američtí berní úředníci zaměří na další švýcarské banky, jako na Crédit Suisse či Julius Baer.
