* LN Družice do sebe narazily v úterý v 17.56 našeho času, ale první zpráva určená veřejnosti se objevila až v noci na čtvrtek. Kdo se o srážce dozvěděl první?
Určitě technici firmy, která družice Iridium provozuje. Na počátku si zřejmě příčinou výpadku satelitu nebyli jisti.
* LN Co se dělo dál?
Velitelství americké protivzdušné obrany velmi brzy zjistilo, že se na obloze objevilo kolem šesti stovek nových úlomků. Následně začali jejich dráhu zpřesňovat.
* LN Jak rychle je jejich systém schopen nové trosky zaregistrovat?
Zhruba během dvou hodin. Celosvětový systém radiolokátorů předává všechny naměřené údaje na velitelství do Colorada, kde superpočítače neustále porovnávají údaje o nových pozicích objektů zachycených radarem v kosmickém prostoru s předpovědí pohybů už známých těles. Ve výšce, ve které se družice srazily, trvá jeden oběh Země necelých 100 minut. Je téměř jisté, že nový shluk částic zachytil některý z radarů hned během prvního oběhu po kolizi.
* LN Dala se srážka předpovědět?
Teoreticky ano, prakticky ne. Objektů, které obíhají po obloze, je dnes řádově dvacet tisíc. Nedají se zaměřit s absolutní přesností. Jejich let navíc ovlivňuje víc faktorů, ne jen gravitace. V první řadě je to odpor atmosféry, roli hraje i tlak slunečního záření. Dráha družic a hlavně malých úlomků se neustále mění. Pokud jde o běžný, nijak významný objekt, jehož sledování nemá prioritu, může být chyba v určení jeho polohy až několikakilometrová.
* LN To není málo...
Záleží na úhlu pohledu. Družice na nízké dráze se pohybují rychlostí 8 km/s. Chyba určení času o pouhé dvě desetiny sekundy způsobí chybu přes kilometr a půl. Díky přístupu do databáze, která je výsledkem pozorování řízeného americkým kosmickým velitelstvím, jsem mohl získat poslední údaje o dráze obou kolidujících těles. Program, který počítá blízká přiblížení družic, z těchto dat odvodil, že se tělesa minou minimálně ve vzdálenosti 800 metrů. Přesto se satelity srazily.
